you can login to your account or register with kal

Standard Kirdin be bé Dewllet

Tébíníy wergérr: em núsíney mamostayan Yaron Matras u Gertrud Ree‌shemius le sempozyomék da sebaret be "Standard kirdiní zimananí neteweyí" péshkésh kirawe ke le 2-3 Févríyey sallí 1991 le layen zankoy Hamburg u Enístítúy perwerdeyí UNISCO le Hamburg bestirawe. Lem wutare da núseran péshíne u rewtí péshwecúní standardí Kirmanjíy Jhúrú be taybetí le henderan tawutuwé deken. Díyare ew wutare cuwar sall u níw ber le damezraní yekem télévízíoní mangíley Kurdí u ew péshwecúnane núsrawe wa lew 18 salley duway péshkésh kiraní em base, ew standardey zimaní Kurdí be xoyewe díwe. Lew maweye da be deyan qamús u roman billaw búnetewe, be Kirmanjíy Jhúrú fílm u shano sazkirawin u ésta ne kanallék,bellkú cendín kanallí télévízíoní be Kirmanjí bername billaw dekenewe, u be deyan mallperrí íntirnétí hen u tenanet rojhnameyekí rojhanesh, nek le henderan bellkú le zédí jugrafíyayí xoyda bew standardey zimaní Kurdí billaw debétewe.

Legell eweshda, em wutare giríngíyekí taybetí heye bo rúnkirdinewey hélle serekíyekan u dewllemend kirdiní néwerokí ew mishtúmirrey ésta sebaret be cemkí "standard" u " standard kirdin” dekré u he‌rweha agadar bún le barudoxí zimananí díkesh ke híc pishtíwaní dewlletíyan nebúwe le rewtí " standard bún" da. 

Y. MatrasJéyí xoyetí lére da be kurtísh bé núseran be xwénerewey Kurd binasénín. Yaron Matras ésta pirofésorí zimannasíye le zankoy Manchester le Birítaníya u pisporrí serekíye le biwarí zimaní Romaní (zimaní Qerecíyan ) le astí jíhanída.Le zankoy 'Ibirí Urshelím zimannasíy gishtí u 'Errebí u le zankoy Tubíngn‌ le Allman zimannasí berawurdkarane u zimannasíy Jhérmení xwéndúwe, u he‌r lewé le biwarí dúzimaneyetí (bilingualism), komellnasíy ziman (sociolinguistics ), lehjenasí (dialoctology) u he‌rweha zimangele Jhérmeníyekan u zimananí Rojhhe‌llatí Néwerrast pisporrayetí peyda kirdúwe.Le zankoy Hamburg derejey mastr u dukturay wergirtúwe , lewé le péshda le ser komellnasíy zimaní Kurdí , duwayesh wekú shíkirdineweyekí karkirdíy – shéwenasí sebaret be zimaní Romaní pisporrayetí peyda kirdúwe. Wek yarmetíderí lékollínewe le zankoy Hamburg besh wext karí kirdúwe u dersí gutúwe, u wekú karbedestékí péwendí rékxirawey nahkúmetí Romaní (NGO) karí kirdúwe ber le wey le sallí 1995 le zankoy Manchester dabmezré. Lew demíyewe ke xwéndkarí piley lísans búwe sebaret be zor zimaní jorbejor u le shwéní jorbejor lékollínewey meydaní kirdúwe– zorbey ew lékollínewe meydaníyane sebaret be zimananí jhér metirsí u kemayetí bún: jhargoní Céwdarí Júleke, Jénís, Romaní u Angllorromaní , Firísíyayí Bakúrí, lehjekaní bashúrí Rojhaway Allmaní ,Yiddísh,Aramí Nwé, Kurdí, Ladíno, u Domarí , u le merr zimane taybetíyekan. Wek pisporr bo govarí jorbejorí akadémík u bo shúragelí jorbejorí daní yarmetí lékollínewe karí kirdúwe , her weha rawéjhkarí damezrawey wekú shúrray Urrúpa(The Council of Europe ) , Enístítúy Open Society u biníyatí Next Page búwe.

He‌núke le dewrey lísans le zankoy Manchester dersí komellnasíy ziman dellétewe, her weha le dewrey lísans u dewrey duktura da , mamostay dersí péwendí zimaní , zimannasíy Romaní , piragmatíks u lehjenasí ye u leser péwendí zimaní u piragmatíks le dewrey duktura sémínar deda. Ta ésta cendín kitéb u be deyan wutarí le biwarí jorbejorí zimannasane u le wane zimaní Kurdí billaw kirdúwetewe. 

G. ReershemiusYay Gertrud Reershemius pirofésorí zimannasíy Allmaní ye le zankoy Aston le Birmingham le Birítaníya u yek le pisporraní nasrawí zimaníy Yiddish e. Ew biwaraney lékollíneweyan téda deka birítín le shéwezare nastandardekaní Allmaní, zimane kemayetíyekaní Jhérmení Rojhawa (Yiddish u Allmaní Newí) , péwendí zimanan, piragmatíks, komellnasíy ziman, ders gutinewe u fér búní Allmaní wekú zimaní dúyem yan zimanékí díke, lékollínewekaní Allmaní – Júlekeyí. Jégirí berréweberí lékollínewe ye le mediresey zimanan le zankoy Aston le Bírmingam . Le sallí 2003 le gell Yaron Matras kitébékí le ser rézimaní Allmaní Newí( shéwezarí Firísíyayí Rojhhe‌llatí) billaw kirdúwetewe.

Emin zor spasí berréz Dr. Je'ferí Shéxulíslamí dekem bo pédacúnewe bem wergérrane u péshiníyaze bekelkekaní.

Standard Kirdin be bé Dewllet: Nimúney Zimananíy Yiddísh, Kurdí u Romaní

Núsíní : Yaron Matras u Gertrud Reershemius
Wergérran le Inglísíyewe: Hesené Qazí

1. Péshekí

Ta cend sede lemewber, standarde edebíyekan le néw zor komellgeyan le sertaserí jíhanda birítí bún le serjemí ew deqe díníyaney ke yekdest kirabún.Shéwaz u rézimaní ew deqane le ber dekiran u duwajar kopí dekiran u dekran be hewéní calakí edebí zíyatir.

Ja boye shéwezarí zimaní parranewe u 'íbadet, qanún u rúdawgérranewe bo xoy bú be samanékí giríngí kultúrí. Le serubendí modériní émeda, hewl u tékoshan bo dananí normékí standard bo kodí zimanékí neteweyí zor jar hawrré búwe legell serhe‌llhénaní dewlletgelí neteweyí. Mafí dewllet bú ke díyarí bika ci norrmék bibé be ímtíyazí dawudezga dewlletíyekan bo bekarhénaní kodékí yekgirtú wekú amrazék bo résadananí bo péwendí jemawerí. Eme rengdanewe u guwastinewey eweye ke xellik be " kelepúrí neteweyí" yan " kultúrí neteweyí" xoyaní dadenén. Bellam bashe, dewrí standard kirdiní modérrn jige lewey ke amrazék bé bo dawudezga dewlletíyekan ci shtékí díkeye u, "zimanékí neteweyí" be bé ewey le wizey dabé pisht be destellatí organekaní hukúmet bibesté con detuwané peyda bé u serhe‌lhéné?

Lem núsiraweye da, éme bem meseleyewe xerík debín u,sé zimaní kemayetí étníkí be yekewe berawurd dekeyn Yiddísh – zimanékí sedekaní néwerrast be recellekí Allmaníyewe ke Júlekekaní Urrúpay Rojhhe‌llat‌ qisey pédeken؛ zimaní Kurdí, zimanékí Bakúríy Rojhaway éraní ‌ke 20 mílyon xellik le herémí Kurdistan, de cuwarcéwey sinúre dewlletíyekaní Tirkíye, Súríye, 'éraq , éran u Yekétí Sovíyét da qisey pédeken؛ u Romaní – zimanékí be rrecellek Bakúrí Rojhaway Híndí ke be texmín 15-10 mílyon xellkí roma ( qerecíyekan) le Urrúpa u emríkayekanda qisey pédeken. éme lem lékollíneweyeda lew rébaze derrwanín ke con standard kirdin debé be erkí destpéshxerí axéweran xoyan duway cendín wej péwendí cirrupirr legell cendín dezgay berréweberí dewlletí u zimangelí dewlletí ke le péwendíyekanyan le gell daníshtúwan u dezgay jorbejorí wullataní xane xwé yan hézí dagírkerda, her kameyan bekaryan hénawe.

Éme her weha héndék jíyawazí giríngísh le néwan cendín hokargelí pashxanísh le ber caw degrín: bo nimúne,Yiddísh u Romaní jige le seretay here zúy hebúnyanda nebé,qet zimaní damezraw nebún le nawceyekí jugrafíyayí da.Ja boye ewan her dúkyan nimúney ashkray " zimangelí tarawge"n. Bellam ,le layekí díkewe , Kurdí yek le zimane here giríngekaní Rojhhe‌llatí Néwerrast e ‌u, sererray hewlí jor be jor le layen dagírkeranewe bo ewey bítuwénnewe u daníshtuwaní resen u xojéyí Kurdistan der biken, héshtash zimaní zorbey xellkíye le herémekeda. Lehjekaní be péyí zinjírey zimaní – jugrafíyayí billaw debinewe u,duwajar degenewe zimane xizmekanyan wekú Lurrí u Farsí. Le ber helumerjí síyasí le mawey sedey rabirdú da, ‌ standardka‌raní yekék le shéwezare serekíyekaní Kurdí, wate Kirmanjí, neyantuwaníwe le cuwar céwey wullatekey xoyanda be amanjekanyan bigen u boye néwendí calakí edebí bew shéwezare guwstirawetewe bo naw‌ Kurdekaní daníshtúy henderan le Urrúpay Rojhawa.

Wekú nimúneyekí díkey jíyawazí le néwan pévajhoy standard kiraní ew sé zimanane debé derejey xwéndewarí denaw ew kultúraneda le bercaw bigírdiré. Zimaníy Yiddísh berewpéshcúní shéwezarékí standardí edebí le kultúrékí heta billéy xwéndewar da níshan deda, ke lew kultúre da beshí here gewrey calakí edebí bedezgayíkiraw birítí bú le lékollínewe u billawkirdinewey núsrawe u deqe díní u pírozekan. Bellam zimaní Kurdí u zimaní Romaní her kamyan bandestí nerítí zarekí daníshtuwanék níshan deden ke zorbeyan héshta nexwéndewarin, wate be híc jor nasíyawí u zanyaríyan níye le merr tékníkí qa'íde ronaní núsraw bo ziman.Ja boye, zorbey xellik bellgey edebí zanistíy bekomell yan kultúrí u her weha bellgey núsrawí méjhúy shexisí xoyanyan níye.

2. "Standard" cíye?

(Ferguson 1961) zimanékí standard wekú zimanékí taqane, u norrmékí be berbillawí pesndkiraw pénase deka, ke tené be allugorrékí kemewe yan ceshnawceshníyekí kemewe bo hemú mebestekaní bekarhénaní ziman dekar dekirdiré. Ew be ashkirayí em tégeyshtine gishtíye le "standard" u derejey xwéndewarí búmí ("núsín") de néw komellgeyekí axawtin da le yekitrí jwé dekatewe. Derejey laní zorí xwéndewarí búmí le néw komellgeyekí axawtin da katék derdekewé u xoy níshan deda ke lékollíneweyekí zanistí mak be berdewamí u bé pisanewe billaw bibétewe, le katékda ke le serewey terazúy standard kirdinda éme komellgey ewto debínín ke téyanda laní kemí ceshnawceshiní norrm bedí dekré hem le zimaní qise pékirdin u he‌m le zimaní núsínda. Be recaw kirdiní pénasekirdiní Ferguson , standardkirdin debé be pévajhoyekí yekgirtnewey zimaní le néw komellgeyekí le bercaw gíraw dabindiré , ke karlékerí hem le ser péwendí núsraw u he‌m le ser péwendí zarekí hebé. Be bocúní Ray ( 1963) derfetí hebúní shéwezarekan yan shéwe zimaní standard nekraw de néw komellgey axawtin, le pall zimaní " standard" da késheyekí ewto níye. Legell eweshda, standard bo xoy wekú shéwezarékí ziman dadendiré ke bekarhénaní le núsín , réziman u qamús da yekgirtúye.

be péyí bocúní Haugen ([1972] 1969, [1972] 1966 u le jégey díkeshda) pédawístí bo bekarhénaní zimanékí norrm daner bo xoy péwendí peyda dekatewe be erkí núsín wekú amrazékí péwendí le néwan axéweranda ke zeman u mekan le yekitrí jwé kirdúnetewe u natuwanin pisht be sitratéjhíyekaní rítm, derewey zimaní u tenanet shíkirdinewey ashkray zimaní bibestin bo ewey temí xirap lékdanewe u xirap létégeyishtin birrewénnewe. Standard kirdin u pilan dananí ziman birítíye le amadekirdiní qa'íde u résay norrm daner bo rénwéníkirdiní núseran u axéweran be taybetí lew komellgeyaney axawtinda ke yek dest nín. Ja boye zimanékí "standard" birítíye le komellék résa u qa'íde ke be berbillawí pesindkrawin u be derejey yekem wek péweréke bo núsín. Serhe‌llhénan u billaw búnewey zimaní standard be cendín qonaxanewe bestirawetewe, qonaxí yekem be" hellbijhardiní norrm" yan destníshankirdiní ew shéwezarey ke debé standard bikré pénase dekiré. Qonaxí dúyem birítíye le qa'íde danan u girdewekoyí “codification” (berewpéshbirdiní sístémí núsín), ke ber le destníshankirdiní shéwezarekeye. Katék ew hengawane hellgíranewe, " roníshtin"y norm dekiré destpébika. Le rastída zorbey hewllekaní yekgirtinewe dekré lew kelebere bixzéndirén cunkú lew qonaxe daye ke berhe‌mhénaní qamús, kitébí réziman , u kitébí rénwéní shéwaz u amrazekaní díkey norrm daner karí here giríngin. Duwajar, dahatúy standard be " jébejékirdin u pérroyí lé kirdiní" bestirawetewe, wate, qebúllkirdiní le layen dawudezga, núseran , billawkirdinewe u be taybetí le layen amrazí rageyandiní gishtí péwendíyewe ([1972] 1969 Haugen, her weha birrwane Cobarrubias 1983).

Le xuwarewe éme le peyda bún u serhe‌llhénaní shéwezare núsrawekaníy Yiddísh, Kurdí u Romaní derrwanín u ew engézane be yekewe berawurd dekeyn ke destpéshxerí edebí le zimaní búmí, hellbijhardiní shéwezar, qa'íde ronan , xo girtin u roníshtin da jext dekenewe u ewesh lék dedeynewe ke ew shéwezare núsrawey pésh xirawe ta cend jébejé kirawe u recaw kirawe. éme standard kirdin be koy ew qunaxane dadenéyn. Be le bercawgirtiní helumerjí serhe‌llhénaní zimane étiníkíye kemayetíyekan u nebúní híc dawudezgayekí hukúmetí le pisht ewan, éme serinjékí taybetí dedeyne ser ew dewrey her kam le destpéshxeraní ew pévajhoyane gérrawyane.

3. Standard kirdiníy Yiddísh: diréjhkirdinewey nerítí edebí

Shíkirdinewey xuwarewey éme be péwístí shíkirdineweyekí méjhúyí ye: le ber jhénosídí Júlekekaní Urrúpa le layen Nazíyekanewe le mawey sherrí Dúyemí Jíhanída ésta tené jhimareyekí zor kem le axéweraní Yiddísh le Urrúpa hen u híc komellgey Yiddíshziman le Urrúpa nemawetewe. Le astí jíhanída, komellgey here gewrey Yiddíshziman dekré le néw wejí yekemí kocberaní Júleke le Bakúr u Bashúrí Emríka u le Israyíl bibíndirén . Komellge ortodoksekan le Israyíl, Dewllete Yekgirtúwekaní Emríka u shwéní díke ta radeyek zimaní Yiddísh wekú zimaní yekem le péwendíyekaní néwan wejan u le kesh u heway néw mall da bekar dehénin. Dekré bigutré ewan tenya komellgene ke lem rojhgare da Yiddísh bekar dehénin.Bo mawey cendín sedan,Yiddísh zimaní qise pékirdiní Júlekaní Urrúpay Rojhhe‌llat búwe. Le sedekaní néwerrastda rawedúnaní Júlekekan búwe hoy kocí bekomellí ewan le nawcekaní Allmaní zimaní Rayní Xuwarú (Lower Rhine) berew Urrúpay rojhhe‌llatí Sillaví- ziman. Penaberekan zimaní xoshyan legell xoyan bird: 'Ibirí, zimaní nerítí pírozí ewan u,Yiddísh ke ew serubendí héshta shéwezarí Néwerrastí Allmaní Serú bú, jhimareyekí zor wushey be recellek 'Ibirí téda bú.Yiddísh ke le komellgey axawtiní Allmaní hellbirrabú, serbexoyane diréjhey be péshwecúní xoyda. Ta berayíyekaní Sedey Bístem Júlekekaní Urrúpay Rojhhe‌llat her dúk zimanekan, wate 'Ibirí u Yiddíshyan,wekú dúzarétékí(diglossia) roníshtú bekar dehéna.

He‌r kam le zimanekan erkí damezraw u roníshtúy xoyan hebú: 'Ibirí zimaní núsíní dín u felsefe, tékellawí u péwendíy zanayane, sened u bellge u peymanan bú.Yiddíshísh zimaní qise pékirdiní rojhane bú. Bellam Yiddísh zor zú wekú zimaní núsíní xellkí perwerde nedítú, be taybetí jhinan pésh xira. Perwerde nedítú bew manayey ke le pile u payey xwéndin u perwerdey júlekeyída perwerdenedítú ew kesane bún ke neyandetuwaní 'Ibirí bixwéninewe u binúsn. Le ber ewey ke bejéhénaní díní Júleke hemíshe girédirawe be xwéndinewe u qiseleserkirdiní kitébí píroz, sístimékí perwerdeyí ewto saz kira ke férí hemú mindallékí kurrí dekird "zimaní píroz" bixwénétewe. Legell eweshda, ew zimaney dersekaní pé degutrawe Yiddísh bú, u kican tené férí xwéndinewe u núsíní Yiddísh dekiran. Ja boye tenanet goya perwerde nedítúwanísh deyantuwaní bixwéninewe u binúsn. Bellge here berayíyekan be zimaní Yiddísh birítín le namey taybetí, wergérrdirawí Tewrrat yan kokirawey círokí jindoke u perí, bo ewey cend nimúneyekman bas kirdibé.Yiddísh her le seretawe bew pítane denúsra ke amrazí péwendí núsraw bún le néw komellgey Júlekeda – wate pítekaní elfubétkey 'Ibirí. Bo ew mebeste héndék allugorr le elfubéyí 'Ibirída kira bo ewey bo derbirríní konsonantekan bigunjé u bibéte sístémékí dengnús, herwek bo Júlekeyí- Farsí u Júlekeyí – éspaníyayí ( Latino ) kira.

Ta kotayíyekaní Sedey 18he‌m barudoxí dúzarétí destí kird be hellweshan. Be duway nedarí u lawazí heshímetí Júleke le Urrúpay Rojhhe‌llatda jhimarey kesaní perwerde nedítú zíyadí kird. Heta dehat xellik zíyatir u zíyatir her deyantuwaní tené be Yiddísh bixwénnewe u binúsn. Zimaní Yiddísh bú be babetí gengeshe u mishtumirrí ídéolojhík. Chassidism, ke bizútneweyekí díní bú u le ser binemay 'írifaní Júlekeyí hellnrabú, zimaní Yiddíshí be zimanhallí resení xellkí sade u reshurrút dadena u he‌r boyesh be zimanékí lebarí dezaní bo bejéhénaní parranewe u résay díní.Le caw rúnakbíríy Júleke da‌؛ Haskala,Yiddísh tené jhargonékí bétam bú ke debú nehélldiré u fit bikré. Bizútinewey kirékaríy Júleke, be taybetí "Bund", zimaní Yiddíshí péshxist u kirdí be beshék le platform u bernamey xebatí kultúrí xoy. Zionism Yiddíshí be pelleyekí reshí kultúrí qézewení tarawge dadena ke debú 'Ibirí modérrn jégey bigrétewe. Wushyaríy zimaní, awétey bír u bocúní síyasí u díní berz búwewe.

Peresendiní capemení le mawey Sedey Nozdeyemda dewrí here giríngí gérra bo berew péshbirdiní zimaní edebí Yiddísh. Yekem weriznamey Urrúpay Rojhhe‌llat be zimaní Yiddísh le sallí 1623 le Wershew derkewt. Le sallí 1817 yekem rojhnamey rojhane be zimaní Yiddísh le Buxarést derkewt u ta sallí 1912 nizíkey 100 werizname be zimaní Yiddísh le sertasey Urrúpa billaw kiranewe, lewane 20 rojhnamey rojhane (birrwane “Jüdisches Lexicon” capemení Júlekeyí"). Edebíyatékí Yiddísh serí hellhéna u he‌r le seretawe arastey berew amrazí baw u gelwíst, wate capemení bú. Romanekaní núseraní here nasrawí Yiddísh wekú Mendele, Sholem Aleichem , u Sholem Ash , yekmjar wekú romaní zinjíreyí le rojhnamekanda billaw kiranewe. Ja boye katék hewlidan bo damezrandiní standardékí yekgirtú destípékird zimanékí modérrní núsíní Yiddísh le ara da hebú.

He‌r zú le seretawe, standardka‌raní Yiddísh legell késhey joraw‌jorí lehjan berewrrú bún. Lehjegelí Bakúrí Rojhhe‌llatí Yiddísh (NEY) ke le dewruberí Vilna le Lithuania qiseyan pédekira, lehjey Bashúrí Rojhhe‌llatí Yiddísh (SEY ) ke le Wolhynia, Podolia, Bessarabia u Romania qiseyan pédekira u lehjey Néwendíy Rojhhe‌llatí ( CEY), ke le Lehéstan qisey pédekira ( lehjegelí Rojhawayí Yiddísh ke le nawce Allmaní zimanekan qisey pédekira kewte ber pévajhoyekí tuwandnewey wurde wurde u emesh peyda búní shéwezarekaní Júlekeyí – Allmaní be dú dahat, birrwane( Weinberg 1969). Ew sé lehjane le héndék layení dengsazí u wushewe jíyawazíyan heye, u le binaxey wushe (serif)íshda.Yiddíshí modérní núsín be her sé lehjekan serí hellhéna, egercí her kam le lehjekan bekarhénaní taybetí bedezgayíkirawí xoy bedest héna. Le sedey Bístemda, Yiddíshí Bashúrí Rojhhe‌llatí zimaní tíyatir bú,Yiddíshí Bakúrí Rojhhe‌llatí le capemenída bandest bú, u pexishan be tékellawék le lehjegelí Yiddíshí Bashúrí Rojhhe‌llatí u Yiddíshí Néwendí Rojhhe‌llatí denúsra. Ew erkane péwendíyan be dabeshbúní jugrafíyayí néwendekaní calakí kultúrí u, hellbet lehjey búmí núserekanewe hebú ( birrwane. Schaechter 1977:38-39).

Kame shéwezar debú wepésh bixré bo standard kirdin u yekgirtinewe? be dawerí kirdin be péy zorbe, wa wédecú Yiddíshí Bashúrí Rojhhe‌llatí bandest bé, le sallí 1925 mamostayan u zanayan Enístítúy Zanistíy Júleke YIVO) yidiwser visensaftlixer institut ) yan damezrand. Ew enístítúwe ke néwendí le Vilna, le Lithuania bú, bernameyekí ashkray hebú bo standard kirdin u yekgirtinewey bekarhénaní zimaní Yiddísh. Zorbey endamaní YIVO bo nimúne Max Weinreich , be Yiddíshí Bakúrí Rojhhe‌llatí qiseyan dekird, u temayan girt lehjeyí Yiddíshí Bakúrí rojhhe‌llatí, ke rúnakbíraní Vilna qiseyan pédekird, wekú péwer damezrénin ( Schaechter 1977 ). Ew enístítúye xizmetí gewrey kird be pévajhoy standard kirdiní zimaní Yiddísh, rénúsékí standardí gellalle kird u lewe da serkewt péshwecúní zimaní Yiddísh yan" awsbaw" y wate diréjhbúnewey le péwendí legell zimaní Allmanída pésh bixa ( birrwane Kloss 1967 ) karlékerí Allmaní le ser rénúsí Yiddísh – wekú níshandaní hawtay rísheyí wavélékí diréjhí Allmaní be /h/ be duway vawélekeda hellgíra u fit kira.Yiddísh debú pérroyí le xallbendí bika, egercí wushe 'Ibiríyekan le henbaney wusheyí Yiddísh da rénúsí 'Ibirí xoyan parast, sererray xallbendí Jwéyan le zimaní Yiddísh da. Bem shéweye dúzarétí(diglossia) le néw sístémí rénús da parézra.Legell eweshda, rénúsí standardí YIVO ew zimane edebíye modérineyí Yiddíshí ke le ara da bú le bercaw nedegirt, ke ta rradeyekí zor le ser binemay Yiddíshí Bashúrí Rojhhe‌llatí u néwendíy Rojhhe‌llatí dandirabú. Sereray pile u payey standardí YIVO le lay zor le zanayan, ew standarde neytuwaní pesindékí berbillaw bedest bihéné.( Schaechter 1977:36). Schaechter be texmín dellé le rastída lewaneye kemtir le %1 le néw axéweraní búmída – híc ejhimarék be destewe níye - le barudoxí Rojhaneda ew shéwazare standardkirawe bekar bihénin. Le mawey sallaní 1920 kan le Yekétí Sovyét hewill dira rénúsí Yiddísh caksazí téda bikré. Ewe tenya hewllék bú ke bo standard kirdiní Yiddísh be pishtíwaní dawdezgay dewlletí berréwecú. Ew caksazíyey Sovyétí hewllí da pirénsípekaní fonétíkí le ser gisht sístémí rénúsda píyade bika. Ja boye, wushe 'Ibríyekan ítir cibirr be pérroyí u recaw kirdiní résa rénúsíyekaní 'Ibrí nedenúsran, bellkú be péyí telefuzkirdin u derbirrínyan le zimaní Yiddísh da denúsran.

Korr u komelle nerítíyekan le ast ew caksazíye milyan sawí u xorragiríyan kird u em réformesh‌ duwajar le ber gorraní síyasetí zimaní Yekétí sovyét, ke péshxistiní zimane kemayetíyekaní kirde fíday tuwandineweyan le néw zorbey Rús – zimanda, sernekewt.

4. Ezimúní zimaní Kurdí: jorawjorí standardekan

Le akamí koc u kocberí da, Kurdí nek her le herémí Kurdistan ke le néwan Tirkíye,Súríye, 'éraq, éran u Yekétí sovíyét da dabesh kirawe qisey pédekiré , bellkú zimaní nizík níw mílyon muhajírí Kurdíshe le Urrúpay Rojhawa. Pévajhoy standard kirdiní zimaní Kurdí héshta zor sawaye. De rastída, zorbey Kurdekan le éran, Súríye, u Tirkíye héshta be zimaní búmí xoyan nexwéndewarin. Lew wullatane síyasetí resmí péshí be berewpéshcúní shéwezarékí edebí serbexo girtúwe be nikúllíkirdin lewey Kurdekan be zimaní xoyan perwerde bikrén u mafí billaw kirdnewey kerestey capkirawyan be zimaní Kurdí hebé. Boye pirrojhey zimaní u edebí tené be calakí nihéní bizútnewe berhe‌llstkarekan sinúrdar búwe.Le Yekétí sovyét u 'éraq zimaní Kurdí, be laní kemewe bo cend sallan piley zimanékí kemayetí hebúwe, u standardkirdiní zimaneke be rresmí pishtíwaní lékirawe. Jíyawazí zor u bercawí lehjekan le néwan ew shéwezaraney le Bashúr u Bakúrí Kurdistan qiseyan pédekré u gusharí kultúrí le layen her kam le ídare dewlletíyekanewe le ser zimaní Kurdí búwe hoy serhe‌lldaní pévajhoy jíyawazí standard kirdin. Boye éme dekré sé shéwezarí edebíy Kurdí jíyawaz le yekitrí hellawérín.
 
a. Shéwezarí Silémaní
 
Standardékí bash damezrawí edebíye, ew shéwezare le ser binemay díyalékití Soraní beshe Bashúríyekaní Kurdistan le 'éraq u éran dandirawe, u bew jorey ke le sharí Silémaní qisey pédekré. Yekem calakí edebí bew lehjeye ew shé'rane weber degirin ke le Sedey 19yemda billaw búnewe, le katékda yekem weriznamekan le kotayí ew sedeye da derkewtin.

Standard kirdiní ziman le layen ídarey Birítaníyayíyewe dine dedira, u le néw ew ídareyeda hakmí Birítaníyayí u lékolerewe E.Soane kesí here bercaw bú, u le ber gusharí Birítaníyayíyekan bú ke le sallí 1931 da Soraní wekú dúyem zimaní resmí le 'éraq nasra.Ew shéwezare be elfubétkeyekí allugorrkirawí 'Errebí – Farsí denúsré, u vawélekan le sístémékí rénúsí fonémík da jéyan kirawetewe her be heman shéwey ke Yiddísh allugorrí le elfubéyí 'Ibrí da pék hénawe. Soraní zimaní xwéndinge Kurdíyekan , edebíyatékí hemúlayene, mídíya u tenanet zankoyanísh bú le héndék le beshekaní 'éraq, ta ew katey ke le sallaní 1970kanda otonomí kultúrí Kurdí le layen hukúmetewe hellweshéndira.
 
b. Kurdíy Standard le Yekétí sovyét

 
Le ser binemay lehjey Kir‌manjíy Bakúrí dandirawe bew shéweyey le beshe Bashúríyekaní komarí Hermenistan qisey pédekré, le dewruberí sharí Yéríwan, Kurdí núsraw le Yekétí sovíyét elfubéyí Sírílík be kar dehéné ke le sallaní 1940kanda dahatúwe. Elfubéy Kurdíy – Sovíyét le layen komellék le zimannasanewe ke le enístítúy lékollínewekaní éraní Léníngirad karyan dekird gellalle kira, u ew dahénaneyan le ser binemay lékollíneweyekí cirrupirr bú sebaret be kerestey lehjeke. Boye hewlyan dawe dengekan le rénús da be wurdí derbikewin u níshaney le merr xoyan hebé. Legell eweshda be karhénaní ew rénúse ta radeyekí zor her sinúrdare be zimannasan u rúnakbíran le néw be texmín 100.000 Kurd le Yekétí sovíyét da. Billawkirawekan birítín le pexishan, cendín kitébí medrese u he‌rweha qamús u kitébí rézimaní Kurdí. Jhimareyek le billawkirawekan be ashkira tené le merr rénús u standard kirdinin (Bakaev 1983(Kurdoev 1957, E'vdal 1958). Miro dekré ta ew jéye bicé u bew akame biga ke réjheyekí saxte heye le néwan ew karey le Yekétí sovíyét kirawe sebaret be shíkirdnewey shéwezare kurdíyekan u wexo kirdiní rénúsékí standard, u ew serinjey ke bírurray gishtí bew karaney dawe hem le néwxoy wullat u he‌m le derewe. Hellbet, kordolojhístekan, bo hewlékí ewto zor qerzdarí Sovíyétin.
 
c. Shéwezarí Bedirxan
 
Ke be shéwezarí 'Hawar' ísh nasrawe, em standardí núsíne yekemjar le layen Mír Jeladet Bedirxan le weriznamey "Hawar"da, ke le néwan sallaní 1932 u 1943 le Dímíshq u Beyrrút billaw debúwewe naséndira. Ew shéwezare le ser binemay ew lehje Kirmanjíye ye ke le nawcekaní Jizíre u Hekarí , le ser sinúrí Tirkíye- Súríye u Tirkíye - 'éraq qisey pédekré. Ew lehjeye nerítékí dúrudiréjhí heye wekú amrazí núsín u degatewe dastane hemasíyekaní sedey 11 hem.

Serhe‌llhénaní wekú wesíleyekí modérní edebí dekré ta derkewtiní rojhnamey "Kurdistan" le sallí 1898 shwéngérrí bikré, "Kurdistan" le layen rúnakbíraní patrawí Kurd le Qahíre u Istanbúll derdecú, be bekarhénaní pítí 'errebí.
Elfubéy modérrní Bedirxan xetí latín bekardehéné bew shéweyey ke lesallí 1928 be caksazí zimaní Tirkí le Tirkíye bo núsíní Tirkí wexo kira be lé zíyad kirdiní cend píték. Ew elfubéye be rrégey jhimareyek rojhname u billawkirawe le néw Kurdekaní Tirkíye u Súríye da billaw kirawe ke lew wullatane u le tarawge derdecún, u duwatir ew rékxstine nihéníyaney Kurdekan we xoyan kird ke seryan lew‌ qedexe resmíyey desú ke leser billawkirawe Kurdíyekan dandirabú. Leweta kodetay nízamí le Tirkíye le sallí 1980 tenanet ew jore calakíye edebíye nihéníyanesh rawestawin. Péshwecúní zíyatirí zimaní núsíní Kirmanjí sinúrdar kirawe be bizútinewe patrawekan le Urrúpay Rojhawa, be shéwey serekí le Swéd, Allmaní Rojhawa, Béljhík, Feranse u Holend.Cendín derzen rojhname le ser binemay péwerí " Hawar" ésta be berdewamí lew wullatane derdekewin. Zorbey ewan le layen rékxistine nasyonalístíyekaní henderanewe billaw dekrénewe u be asayí tené degene dest heshímetí endamyan. Leber sinúdarbún u bertengí deretaní billawkirdnewey xwéndewarí be zimaní zigmakí le néw muhajíran le henderan, nebúní pishtíwaní resmí u nebúní enístítúgelí zimaní didanpédahatú u léweshawe, rojhnamenúsan, núseran u xwénerewaní Kurd túshí zinjíreyek dúrréyan hatún ke be shéwezarí "Hawar" careser nekrawe. Jorawjorí lehje u karlékerí xestí zimananí edebí le wullataní jorbejorí esllí ke muhajeretyan léwe kirawe u ew wullataney muhajeretyan bo kirawe búwete hoy tékewlékeyí, u le zor nimúnanda rénúsékí sererroyaney lékewtúwetewe leber nebúní peymanék sebaret be rénúsékí yekgirtú le néwan ew Kurdaney wa le Urrúpay Rojhawa dejhín u denúsn. Shéwekaní ke ew tékewlékeyí u shipirzeyíyey rénús karí lékirdún hem nwénerayetí kirdiní foném u he‌m sinúrí wushan degrétewe (birrwane Matras 1989). Ew seregéjhíye zor jar serhe‌lldeda cunkú ew wushaney dadetashrén u dekardekrén zor jar karí taqe kesí núseranyanin‌.

Nebúní yekétí dekré bigutré berhe‌llstéke le ser régey peyda búní xwéndewaríyekí modérrní Kurdí, cunkú eme be shéweyekí jídí gorrínewey ezmún u kerestey edebí le néwan shéwezare jíyawaze edebíyekan berteng deka. Legell eweshda, be le ber caw girtiní helumerjí peydabúní le wullataní jorbejor da, miro debé be cawí rézewe lew hewlane birrwané ke plandaréjhaní ziman deyden bo gunjandiní her kam le shéwezare edebíyekan legell dewrubere komellayetí síyasí u zimaníyekanyan. Xwéndewarí Kurdí bé ewey xoy lé biparézré péwendí peyda deketewe be dúzmaneyétí u dú xwéndewarétí:zimaní Kurdí qet yekem zimaní edebí nebúwe u xwéndewarí Kurdísh ta radeyek tefennuníye. Ja boye híc Kurdékí taqzimane níne ke xwéndewaríyan be Kurdí hebé, u ne Kurdí taqzimanesh heye ke xwéndewaríyan be ci zimanékí díke hebé. Xwéndewarí Kurdí be régey xwéndewarí le zimaní resmíy dewlletí da wedest dé u shéwezare edebíyekanísh be péy wullataní esllí jíyawazin, hem le rúy méjhúyíyewe ( hellbijhardiní lehjeyek bo bekarhénan wekú shéwazékí standard u he‌llbijhardiní sístimékí núsín ) u he‌mísh le rúy hawzemaníyewe  (bekar hénaní wushey xuwazrawe). Asoy dahatú wénacé be taybetí shéwezarí Hawar, ke qet híc jore pishtíwaníyekí hukúmetí lé nekirawe, lew jore hokarane jwé bikatewe. Le diréjhxayenda calakí edebí le henderan‌ le waneye bibéte hoy hestan u peyda búní nuxbeyekí síyasí kultúrí, ke, eger shansí bidrété bo damezrandiní otonomíyekí kultúrí le Kurdistan, le waneye ew zimane edebíye legell xoy bibatewe u ew jore enístítúwane damezréné ke péwístin bo réwshwén danan bo gírugiriftekaní rénús u wushe sazí.

Le kurt xayen da rékxistine Kurdíye muhajírekan amanjyan eweye xwéndewarí [ be Kurdí ] le néw ew weje genjtiraneyda ke le Urrúpa dejhín billaw bikenewe. Legell eweshda, pirrojhey ewto zor kemin , u hawkaríyekí kemísh heye le layen karbedestaní wullataní muhajír bo hatú u meyl u mirxékí zor kem le layen Kurdekanewe ke her ésta le néwan wefadaríy be xwéndewarí be zimane dewlletíyekaní ew wullataney léwey hatún le ‌layekewe, u zimaní ew wullataney boy hatún le layekí díkewe gíryan kirdúwe.

5. Romaní: mil le ber mil naní dijhwaríyan
 
Rromaní wekú lehjeyekí Híndí geyishte Urrúpa hawkat legell derperrandin u derkirdiní gelí Romaní le zédí esllíyanewe u le berayíyekaní Sedekaní Néwerrast da wekú koyle le layen ímpiratorí Byzantine ra raguwézrane Urrúpa. Ew zimane binaxey ristesazí u wushesazí ke le zimanekaní Híndíy Bakúrí da hawbeshin parastúwe, egercí zimanekaní Ballkan karlékeríyekí zoryan lékirdúwe bo héndék taze kirdinewey bercawí nehwí u wushewe. Gelí roma, be sedan sall, gelékí rawniraw, ferq u jíyawazí legell kiraw u nedar bún le sertaserí wéshikarroy [qarre] Urrúpa da.

Ta em sedeye, Sedey Bístem xwéndewarí le kultúrí Romaní da, shitékí pé nezandiraw bú, u nerítí zarekí tenya giréyékí kultúrí bú ke ew gewretirín kemayetíye béwullatey Urrúpay be yekitrí debestewe. Yekem hewldan bo bekarhénaní Romaní wekú zimaní núsín le mawey sallaní 1920kan u 1930 yekanda le Yekétí Sovíyét destípékird, wekú beshék le síyasetí gishtí geshepédaní bekar hénaní zimaní kemayetí. Be péy destpéshxerí dewlletí enístítúyekí perwerde damezra bo pégeyandiní mamosta, u lékollínewe le fonétíkí zimaneke be mebestí yarmetíkirdin be sazkirdiní normékí yekgirtúy rénús bo bekarhénan le medresekanda berréwecú.Jhimareyek kitéb u billawkirawe derkewtin u bizútneweyekí zimaní peregir le biwarí perwerde, fílm, tíyatir u wergéranda calak bú ( birrwane Puxon 1981). Legell eweshda, standard kirdiní Romaní le Yekétí Sovíyét tak kewtú mayewe u le derewey Sovíyét péy nedezandira. Le akamí komellkujhí (Holocawst) gelí Roma le jengey Sherrí Dúyemí jíhanída bizútnewey zimaní Romaní xashebirr kira. Duway sherr, zimaní núsrawí Romaní jarékí díke serí helldawe wekú zimaní shé'rí rúnakbíraní Romaní zíyatir le Bulxaristan, Yogosllavíya u Mejaristan da. Bizútneweyekí rékxirawí zimaní ta sallí 1971 danemezra. Lew salleda Yekétí Néwneteweyí Romaní le Lenden damezra. Le mawey bíst sallí rabirdú, u ta ew duwayíyanesh, bekarhénaní Romaní núsraw tené le layen korrékí picúkí derzenék zimannas, rúnakbír u ew tékosheraney ke ser be Yekétí Néwneteweyí Romaní bún bekar dehat. Héndék lewan wekú Ian Hancock, Marcel Cortiade ,u Jusuf Saip u kesaní díke le biwarí ziman da calak bún hem bo shíkirdinewey u he‌m bo norm bo dananí. Yekétí Néwneteweyí Romaní le konfiransekey da gellalley elfubéyekí yekgirtúy xiste ber bas bo ewey le péwendí nameyí, le edebíyat, bo núsíní qamús, kitébí réziman u le wergérraní Injíl da bekar bihéndiré. Gowarí "Rroma" ke ser be Yekétí Néwneteweyí ye u le sallí 1974 damezrawe tené jarubar shé'r u cendín núsrawey kurtí be zimaní Romaní billaw kirdúwetewe. Tené cend derzen billaw kirawe u kitéb be zimaní Romaní hene, be pécewaney be sedan berhe‌mí ke sebaret be zimaneke billaw kirawinetewe.

Le Yogosllavíya ta rradeyek Romaní núsraw zor be berbillawtir dekar dekirdiré, beshékí le ber billawbúnewey bernamey hewtúwaney radyo u télévízyoní be zimaní Romaníye. Le Swéd, Norruwéjh u lew duwayíyaneshda le Mejarstan cendín kitébí medrese u mindallan u he‌rweha bernamey xwéndewar kirdiní gewresallan hen‌. Qonaxékí nwé henúke bo standard kirdiní zimaní Romaní destípékirdúwe be peyda búní rékxirawey síyasí u mafí medení Romaní hem le Urrúpay Rojhhe‌llat u he‌m le Urrúpay Rojhawa.

Le sallí 1989 bemlawe tékellawí u péwendíyekí cirrtir le néw yekétíyekanda heye be dem zíyadbúní hewil u tékoshan bo hawseng kirdin u yekxistiní calakíyekaní mafí medení Romaní le sertaserí Urrúpa da. ésta jhimareyek rojhname u xebername billaw debnewe ke beshék le néwerokyan be zimaní Romaní denúsrén u he‌r weha jhimareyekí le zéde billavok u name ke rúyan le heshímetí endamí yekétíye Romaníyekane u be zimaní zigmakí denúsrén. Be gishtí‌, rékkewtin le ser cilonayetí rénús be péyí sístémí rénúsí zimaní dewlletí ew wullatane ye ke ew calakíyaney téda dekré. Ew rastíye zor jar hewldanékí giríng dexate ser estoy berdengekan bo ewey péwendí néwneteweyí shwéngérrí biken u billawkiranewey billawkirawekan le astí wullatékda sinúrdar deka. Gisht xellkí Roma dú zimanen‌, bellam tenya kemayetíyek denéw Romakaní Urrúpaye da ‌ xwéndewarí calakin. Kultúrí Romaní takú ésta be girdibrrí zarekí búwe. Le rastída, zor le komellge romaníyekan tirsí eweyan heye ‌ standard kiraní zimanekeyan lewaneye hatine néw u agadabúní na-Rromakan lemerr komellgekeyan hasan bika, be taybetí ew karbedeste ídaríyaney ke mebestyane diréjhe be cawedérí nerítí xoyan be ser komellgeke da biden u he‌ngawí azarderane be dijhí Roma hellbihénnewe.

Le rastída, xwéndewaríy Romaní ésta wekú erkék bo gorraní bocún sebaret be pédawístíye kultúrí u síyasíyekan serhe‌lldehéné, u hewil deda xorrékxistiní síyasí u kultúrí le wullataní jorbejor u le Urrúpa da be gishtí berew pésh beré (birrwane ew kitébey Hancock, ke le jhér cap daye). Herwekú nimúney Kurdí, xwéndewaríy Romanísh le biwarí xwéndewaríy calak da be laní kemewe le ser bincíney zimanékí díkeye (u her boyesh le néw rúnakbíranda be sinúre) u zíyatir bestirawetewe be calakí nasyonalístíyewe ta ewey girédiraw bé be calakíyekaní mafí medeníyewe. Be le ber cawgirtiní ewey ke zorbey Romakan le derfetí destrrageyishtin be seretayítirín shéwey xwéndin u perwerde u pégeyishtin bé beshin, billawkirdinewey x wéndewarí de néw ewanda le hallí hazir da lewaneye wek xeyallék weber caw bé. Helumerjí síyasí u komellayetí xellkí Roma le hallí hazir da be zehmet derfetí ewe bo zorbey ewan derrexséné lew cuwarcéwe bedezgayíkirawane nizík bibnewe ke bo xwéndewar bún péwístin, u ew dawudezga Romaníyanesh ke ésta hen derfet u sercawey péwístí darayíyan níye bo ewey bituwanin pere be calakíyekanyan biden. Péshkewtiní zíyatir bestirawetewe be shans u derfetí nuxbey rúnakbír ke debé serbexoyí kultúrí xoyan wekú kemayetí béwillat le Urrúpa damezrénin. Wa wédecé pédawístí be ‌xomandú kirdin u bangeshey dillsardkerewey zor sallí díke hebé le néw daníshtúwaní zorbey na- Romaní u dezga destellatdarekanyan da bo ewey wekú kemayetíyekí kultúrí u zimaní didanyan péda bihénin u bíyannasn.

6. Berew Shéwenasíyekí Standard Kirdiní na Resmí

6.1 standard kirdin bocí ? gorran lenerítí zarekíyewe boedebí

Fishman (1989) amajhe deka be péwendí nizíkí néwan standard kirdiní zimane kemayetíye étiníkíyekan u péwístí yan engéze bo selmandiní míratí zimaní u kirdey zimaní. Standard kirdin peyweste be pévajhoy modérrn kirdin ke zor jar nasyonalízimí be dú da dé,be le bercawgirtiní gorran le pékhatey komellayetí u nimúnekaní pénasekirdinda u pédawístí be seqamgír kirdiní mexrejékí beríntirí hawbesh le komellge da.Ja, em pévajhoye le héndék baranewe bazineyí ye, cunkú nasyonalízim , her ke modérrn kirdin wurújhandí u wexoy xist, zor jar amanjí gerranewe ye bo ser recellek yan "pakí" étiníkí – kultúrí‌.Barí zimaní yan komellnasí zimaní em nasyonalízime beyekewe giré dirawin u lew nimúneyeda birítín le parastiní ziman, her nebé lew nimúnaneyda, ke modérrn kirdin herreshe deka bibéte hoy gorríní ziman u le akamda ziman le néwcún, u parastiní zimaní kemayetí debé berrégey destpéshxerí rékxistú‌ desteber bikré.

Le her sé nimúney ew zimananey cawiman lékirdin wa wédecé híc "metirsí" rastewxoy le néwcúní tewawí zimaní le gorréda nebé. Ber le komellkujhí Júlekan Holocawst ,Yiddísh sererray ‌sedan sall péwendí legell zimaní díke mabúwewe le ber ewey erkí denéw komellgey Júleke da be bashí díyarí kirabú.Sin'atí kirdin u koc u kocberí bo néwende sharíyekan cínékí kirékarí muhajírí Júlekey lékewtewe ke héshta be tewawí legell zimaní zorbe, - zimaní xeyrí Júleke - nasyawí peyda nekirdibú , wate Lehístaní, Rúsí, Mejaristaní, u htd – bo ewey bituwané be shéweyekí calakane le karubarí rojhaney‌ jhíyaní komellayetí u síyasí da beshdarí bika. Be peydabúní em cíní kirékare Júlekeye, sharstaníye ‌Yiddíshzimane ‌pédawístí be hebúní capemeníyekí xeyre díní be zimaní Yiddísh hate gorré. Nerítí edebí ke le néw komellge Júlekekaní Urrúpa da rísheyekí qúllí hebú handerí yekem destpéshxeríyekan bú lew biware da, cunkú nebúní amrazékí péwendí núsraw le néw yekem wejí ew muhajíre xeríbe sharnishínaneda be napesind we bercaw dehat. 'Ibrí, amrazí núsíní nerítí, ítir cibirr neydetuwaní ew erke bigérré, cunkú búne pirolétarya pékhatey perwerdey gorríbú: kirékaran ne katí eweyan hebú u ne derfetí ewe ke be sallaní diréjh‌ be xwéndiní díníyewe xerék bin ke péwíst bú bo fér bún u lé rahatiní zimaní píroz.

Xellkí Roma, ke hellawardiní komellayetíyan ta em rojhgaresh her berdewame, zimanekey xoyan wekú hellgirí serekí ezmúní kultúrí xoyan parastúwe, egercí héndék le lehjekaní ew zimane kewtúnete ber karlékerí u wushexuwastinewe lew zimananey ke legellíyan depéwendí dabún.Legell eweshda, perwerdey resmí ewan hemíshe be zimaní dewlletí búwe u zimaní Romaní neytuwaníwe bicéte néw híckam le biwarekaní ew sístémewe. Péwendí núsraw le néw komellgey Romaní da zor degmene yan be kirdewe her níye. Xwéndewarí ta radeyekí zor besnúre be tékellawí legell dawdezgay berréweberí zorbe u kultúrí zorbe, be bekarhénaní zimaní zorbe. Ja boye xellkí Romay xwéndewar xwéndewarí xoyan le derewey zimaní xoyan u le derewey kultúrí girúpekeda bekar dehénin. Ewan lewaneye netuwawbibnetewe, bellam zorbey ezmúnyan be zimaní dúyeme u bew zimane "enbar" dekiré ( birrwane Hancock, le jhér cap daye).

Tuwanewey zimaní le Kurdistan bawe le néw wejí dúyemí muhajíran bo share nakurdíyekan, hem le beshekaní Rojhaway Tirkíye u he‌m le Urrúpa. ( éme em hellsengandiney xuwarewe tené le ser shéwezarí Kirmanjí dekeyn ke le Kurdistaní Tirkíye u Kurdistaní Súríye qisey pédekiré, cunkú ewe zimaní núsíní Kurdíye lew nawcaneda ( shéwezarí "Hawar") ke híc katék be resmí nenasrawe ).Le Tirkíye u le Súríye, wexo kirdin u pejhrandiní zimaní dewlletí wekú zimaní yekem deshé le layen zorbe u dawdezgakaníyewe biselméndiré u giré bidré be bashtir kirdiní derfet u shansí miro bo serkewtin.Le Urrúpa, zor le xézane muhajírekaní xellkí Kurdistaní Tirkíye zimaní Tirkí wekú zimaní yekemí néw xézan wexo deken bo ewey derfetí péwendí kirdiní mindallekanyan legell destellatdare resmíyekan le wullatí esllí xoyan birrexisénin, bétú bedillxuwazí xoyan bicnewe yan be zorí bíyangérrnewe ewé.‌ Tuwanewey zimaní ta radeyekísh karlékerí le ser rúnakbíran heye ke asoy perwerdeyí xoyan be zimaní dúyem (be Tirkí) beríntir kirdúwe u le wuzeyan da níye be shéwezimaní búmí xoyan bírurra tazekanyan bas biken, ray guwézin yan berew péshí berin.
Bo nimúne, xwéndikaraní Kurd, her ke bíyanewe ‌bas le zanist yan ew tékníkane biken ke le cuwarcéwey dawdezgay zorbe da féryan bún, be asayí kodí qise kirdin berew Tirkí degorrin (birrwane Redider & Rehbein 1987 ). Standard kirdin lew nimúnaney da cawíyan lédekeyn , zíyatir lewey ke hewllék bé bo parastiní zimaní zarekí bo ewey komellge be gishtí le destí neda, be mebestí beríntir kirdiní bekarhénaní zimaní búmí lew biwarane daye ke le barí nerítíyewe ew erkane zimaní dewllet yan zimaní zorbe ray perrandún.Lew rúwewe standard kirdin mebestí yekangírkirdiní xulqandiní rúnakbíraní xwéndewar legell komellgey búmí ye, ta ewey ewan bo zorbe " le kís bida". Le heman katda standard kirdin hewllísh deda bo pénasandiní calakí nwéy kultúrí u bocún be komellge zimaníyeke xoy, hénaní xwéndewarí bo néw zimanék ke tené nerítékí zarekí heye péwístí be héndék gorran ‌ le bayexí kultúrí da heye u diréjh kirdinewey calakí kultúrí dexuwazé. Lemerr zimaní Yiddísh ewe be manay mil le ber milnaní destellatí nerítíy xaxamí u cuwarcéwe daxirawe pitewe perwerdeyíyekaní bú ke péwendí núsrawí le néw komellgekeda her bekarubarí díníyewe besnúr u berteng dekird.

Le nimúney Romaní da tégey " zimanékí nihéní" ke komellge le beramber kontirrollí derewe da deparézé bere bere jéy xoy deda be shéweyekí nwé le parastiní kirawe ,u bedezgayíkirawí komellge. Tékosheraní mafí medení hewil deden zimaní Romaní wekú zimaní núsín bekar bihénin bo ewey hasankarí biken bo péwendí néwneteweyí le néwan yekétíyekanyanda u pere bew péwendíyane biden.

Hawshan legell ew pévajhoye ésta rewték peyda búwe ‌ destellatí nerítí réberaní komellgeke berperc dedatewe, ew destellatey ke her birítí búwe le wey ke ‌ dezgay ídarí na-Rromaní be qise be rresmí nasíwin u ew rewte deyewé réberíyekí nwéy síyasí hellbijhéré ke bo destellat u destrroyshtúyí xoy pisht be pishtíwaní jemawerí bibesté u platformékí síyasí rún u gellallekirawí hebé. Bo nimúne, bellgeyekí de ‌laperreyí – yek lew yekem bellge bernameyíyaney ke be Romaní núsrawe - wek péshníyarék péshikésh kira be yekem konfirransí fédrasyoní Rromaníy Urrúpa "EUROM " ke le mangí Novambrí sallí 1990 berréwecú.

Ezmúní Kurdíy Kirmanjísh her nimúneyekí awa níshan deda, wate hewil u tékoshaní nuxbey rúnakbír le tarawge bo sazkirdiní díyalogékí nwé legell komellgekeyan le ser binemay bír u ramaní nwéy komellayetí u síyasí ke ew nuxbeye xoy emane le derewey komellgey búmí xoy fér búwe. Le beshí xuwareweda éme zor le nizíkitrewe caw lew erkane dekeyn ke rúnakbíraní xawen dú kultúr xistúyanete ser shaní xoyan le pévajhoy standard kirdiní ziman le derewey dawdezga dewlletíyekanda.

6.2 Ew er‌key rúberrwí xwéndewaraní dú zimane debétewe

Le 30-í útí 1908, konfirransí be néwbangí lemerr pilewpaye u standard kirdiní zimaní Yiddísh le Cherinovitz, ,pétextí Bukovina, ( ésta beshéke le Yekétí Sovíyét) destí pékird. Destpéshxerí sazkirdiní ew kobúneweye Nathan Birnbaum, (1937-1864) bú. Ew le sharí Víyena le dayk bibú u lewé gewre bibú, zimaní zigmakí Allmaní bú, duway tewaw kirdiní medresey huqúq le Víyena le sallí 1887,Birnbaum bú be rojhnamenúsékí calak.le sallaní berayí píshey xoyda, Birnbaum zayonístékí serlepénaw bú؛ ewe Birnbaum bú ke zarawey (allmaní) ("Zionismus") darrisht bo néwzed kirdiní ew bizútnewe sawaye. Le mawey sallaní 1880 u 189‌ kanda ew le Víyena werznamey "Selbst- Emanizipation "y billaw dekirdewe. Duwajar ew le zayonízim dabirra le ber ewey ke kultúrí Júlekey- tarawgey berperc dedayewe.

Birnbaum Júlekayetí Urrúpay Rojhhe‌llatí, be taybetí zimanekey,Yiddíshí, be derbirrínékí resení Júlekebún dadena. Ew le ser ew bawerre bú, zimanékí Yiddíshí nwékirawe,lemper u parézgaríyeke le ast ew gusharaney bo tuwandnewe dehéndirén. Boye zimaní Yiddísh debé perepébidré u standard bikré.

Brinbaum boxoy debú le péshda Yiddísh fér bé. Le sallí 1904 ew destí kird be billawkirdinewey wutar be zimaní Yiddísh, u le néwan sallaní 1908 u 1911 da le Cherinovitz dejhya, u lewé sernúser u ídítorí dú rrojhnamey "Dos Folk " u"Dokiter Birnboyms Voxnblat " bú. Ew le konfirransí Cherinovitz be zimaní Yiddísh qisey kird, bellam be zimaní Allmaní bexérhatiní míwanekaní kird bo ew jéjhney be boney konfirransekewe berpa kirabú (birrwane Fishman 1980:53). Birnbaum( ke xoy férí lehjey Yiddíshí Rojhhe‌llatí – Néwendí kirdibú!) tenya "Yiddíshísték" nebú ke debú férí zimaneke bé. Nimúneyekí díke Vladimir Medem e( 1923-1879), síyasetmedarékí hellkewtú le bizútnewey " Bund" da ( birrwane176 1-5 117 : 1972 Encycilopaedia Judaica )
Jhíyannamey Birnbaum u medem le péwendí legell ew astey ke zimaní Yiddíshyan dezaní u duwaye engézey wan bo férbún u péshxistiní bekar hénaní renge héndék seyr webercawbé. Legell eweshda, perwerdí modérrn ke le derewey fezayí Yiddísh – axéweran da be dest hatibú be lébirrawí debé wekú mexrejékí hawbesh dabindiré bo zorék le calakan u tékosheraní rébazí bizútnewey zimaní Yiddísh. Max Weinreich, haw damezréney Enístítúy Zanistíy Júleke YIVO, le zankoy Allmaní Marburg dersí xwénd؛ Mordkhe Schaechter, nwénerékí hellkewtúy wejí genjtirí , YIVO tézí xoy péshikéshí zankoy Allmaní – axéwerí Víyena kird.Ewane tené cend nimúneyekin lewey ke con standard kirdin wekú erkék peywest u girédiraw be perwerdey modérrn, zanist u bírkirdinewe le nerítí " resen" yan búmí serhe‌lldeda be daní erkí ewto be shéwe zimaní nawceyí u búmí ke be asayí ew jore erkane tené standarde neteweyíye be resmí nasrawekan detuwanin rayan perrénin. Ew takuterayaney ke hem le kesh u heway búmí xoyan u fezay derewey komellgey xoyan agadarin u léy dezanin nuxbeyekí rúnakbír pék dehénin ke detuwané ezmún u zanist billaw bikatewe u weíguwézé.

Rréformkarí zimaní Kurdí wate Jeladet 'Alí Bedirxan le sallí 1893 le Istanbúll le dayik bú le néw‌ binemalleyekí jéy rézí xellkí Jizírey nawcey Botan da le ser sinúrí Tirkíye Súríye. Binemalley Bedirxan cendín serhe‌lldanyan le herémí xoyanda le néwerrast Sedey 19 hemda be dijhí fermanrrewayí 'Usmaní réberí kird bú. Katék ímpiratur Sulltan 'Ebdulhemídí Dúyem destellatí bedestewe girt, ashtbúneweyekí nwé u síyasetí yekangír kirdiní legell eshrafe Kurdekan weber girt.Endamaní binemalle here destrroyshtúwe Kurdekan le Istanbúll xwéndyan u le ídarey 'Usmanída pile u payey gewreyan be dest héna ( birrwane Kendal 1984). Le birí wefadaríyan le ast dewlletí Islamí – 'Usmanída, ewan azadíyekí zíyatiryan diraye bo calakí kultúrí. Bedirxaníyekan ke wek xwéndikar yan karmend, le tarawge dejhyan legell bírurramanekaní bizútnewe neteweyíyekaní Urrúpa u cemke modérrnekaní díyaríkirdiní carey xo núsíní síyasí u kultúrí nasyawíyan peyda kird. Ewan destyan kird be billawkirdinewey weriznamey dú zimaney Tirkí – Kurdí ke téyanda hewlyan deda hawníshtimananyan han biden bo wexo kirdin u píyade kirdiní héndék lew ramanane le wullatí búmí xoyanda, Kurdistan.Ew kirrukash u tékoshananey binemalle raguwézran bo birayan Jeladet u Kamiran u ewan diréjheyan péda, ewan herdúkyan duway ewey komarí nwéy nasyonalístí Tirkíye le sallí 1923 damezra berew tarawge derperréndiran. Le mawey de sallaní duwatir da Jeladet u Kamiran jhimareyek rojhname u he‌r weha cend kitébí rézimaní Kurdíyan billaw kirdewe ( karí serekí jeladet, "Grammaire Kurde" rézimaní Kurdí, le duway mirdiní le París le layen Roger Lescot,we billaw kirayewe.(birrwane1977 Bedir Khan & Lescot ),ke le ser binemay lehjey xoyan Jizírí yan Botaní dandirabú u elfubétkeyekí nwéshyan be bekar hénaní pítí Latín dahéna. Ew elfubétkeye nizíkíyeky zorí legell elfubétkey modérrní Tirkí heye u belaní kemewe ewe desteber deka ke rúnakbíraní Kurd nacalakanesh búbé férí bún wekú tenya zimaní resmí le komar da, wate zimaní Tirkí.Ja boye zimaní Kurdí ezmúní dahénaní nwéy téda kira hem le barí shíkirdinewey binemakaní be péy métodí modérrní zimannasí u he‌m capemeníyekí síyasí hebú ke wekú amrazékí zaníyaríder u dineder helldesúrra. Ta néwerrastekaní sallaní 1960e kaní xayand bo ewey capemení ewto rabiguwézréte néw Kurdistaní Tirkíye xoy le layen nuxbeyekí calakí síyasí ke le peyda búní bizútnewey berhe‌llistkarí cep le Tirkíye ílhamyan werdegirt u téyída beshdar bún.Jhimareyek lew tékosherane, ke neyantuwaní serinjí girúpe gewretire berhe‌llistkare Tirkekan berew ew zordaríye taybetíye kultúrí u komellayetíyey le Kurdistan da hebú rabikéshin lew rékxirawane hatine deré u fédrasyoní Kurdí xoyan u partí síyasí lemerr xoyan damezrand. Bellam héshta heman shéwe rébazí stiratéjhí tebilíxí yan hebú, ewan destíyan kird be billawkirdnewey kerestey capkiraw be Kurdí, bew híwayey jemawer dengbiden u amadeyan biken bo xorragirí le beranber hengaw u júllanewekaní hukúmetda.Amrazí rageyandiní gishtí nihéní haní afirandí kultúríshí da, u jhimareyekí kem karí edebí, réziman, qamús u he‌r weha pexshaní nerítí cap kiran ( birrwane Badilli 1965,, Anter 1967, demo 1977, le gell shití díke). Duway ewey ertesh le Marsí 1971 da destellatí be destewe girt billaw kirdnewey kerestey ewto zor dijhwartir bú, u be duway kodetay dúyemí ertesh le Séptambrí 1980 da be tewawí rawesta. ésta le tarawgey Urrúpay Rojhawa, billawkirdinewey kerestey capkirawí bawí Kurdí her le guwén heman nimúney péshúye. Teqríben gishtí le layen fédrasyone síyasíyekanewe billaw dekirénewe be mebestí wegerxistiní heshímetí muhajírí Kurd bo pishtíwaní le dozekey. Ew kesaney lew jore werizname u rojhnamaneda denúsn birítín le xellkí dúzimane, ke be asayí ew deme tékellawí calakí berhe‌llistkarí bún ke le zankoyekí Tirkíye ( yan Súríye), yan le derewey wullat xwéndúyane , u le kesh u heway nakurdí da le síyasetewe gilawin – belaní kemewe wejí pírtiryan - kirdnewey dewre u polí férkirdiní xwéndewarí be Kurdí be gishtí beshéke le calakíye síyasíyekaní ew fédrasyonaney tarawge, u he‌rweha billaw kirdnewey capkiraw be zimaní Kurdísh: kitéb u rojhname, ke tené bo babetí síyasí yan edebí terxan kirawin , le kobúnewe síyasíyekanda denaséndirén u defiroshrén.

Le zorbey wullataní Urrúpa fédrasyoní muhajíraní Kurd takú ésta neyantuwaníwe lewe da serkewtú bin destellatdaran razí biken be daní mafí xwéndin be mindallaní Kurdí muhajír be zimaní zigmakí xoyan le cuwar céwey shebekey xwéndiní resmí da. Tené le Swéd, ke xwéndin be zimaní zigmakí bo mindallaní muhajír mafékí qanúníye, bernamey ewto heye. Bellam tenanet lewésh, kitéb u kerestey xwéndin zor keme.Ja boye zorbey ewane be péy destpéshxerí férkaraní dú zimanewe amade dekirén be wergérran yan her nebé wexo kirdiní ew cemkaney le kitébekaní xwéndiní zimaní zorbe da hen, bo ewey dersí Kurdí billénewe. Jhimareyekí kem ke " be píshe" núserí Kurdin, wate ew kesaney ta ésta be mawey cendín sall le calakí berbillawí edebí da beshdaríyan kirdúwe u karekanyan hem resen e u he‌m awéneyekí " rasteqíne" ye le shéwe jhíyaní nerítí Kurdí , be asayí tené le néw rúnakbíraní Kurd da denasrén ke bo xoyan le calakí kultúrí yan síyasída beshdarin.Ja boye, desteyekí rúnakbír hen‌ ke normgel u métodgelí perwerdeyí u síyasí komellge xwéndewarekaní ke díwíane " werdegérrine ser" zimaní Kurdí bo ewey le néw xellk da billawyan bikenewe, u desteyekí zor picúki tir he‌íye karasaní bo girúpí yekem deka be régey berhe‌mhénaní xwéndewarí nuwé u " resen"í xomallí.

Bo ewey kotayí bem beshe bihénín ba be kurtí caw le dewrí rúnakbíraní Romaní bikeyn bo berewjhúrbirdiní xwéndewarí bew zimane. Be gishtí léreshda heman nimúne debínín: le ber ewey kultúrí Romaní be tewawí zarekíye, yekem kesaní be Romaníyan núsíwe ew jore kesanen ke hewil deden ew ezmúney le kesh u hewayekí na- Romanída bedestyan hénawe biguwéznewe néw ew zimane bo ewey kultúrí komellgey xoyaní pé dewllemend biken.Léreshda, bestén u cuwarcéwey em tékoshane calakí síyasí yan mafí medeníye. Yekem bekarhénaní cirrí Romaní núsraw be ewe destípékird ke ‌ Hancock (1988) néwí lé dené hewlekaní damezréneraní Yekétí Néwneteweyí Romaní bo " yekgirtinewe". Seyr eweye, zorbey ew karaney sebaret be késhekaní standard kirdiní Romaní kiran rúy le heshímetí Romaní xoy nebú, bellkú le néw zimannasan u ew kesaney péyan xosh bú léy bizanin le derewey komellge keda billaw kiranewe u ta destpékirdiní serubendí dísan sazkirdinewe le dewuletaní Rojhhe‌llatí Urrúpay xayand ke xellkí Roma bituwanin yekétíyekaní lemerr xoyan damezrénin. ésta ew yekétíyane rojhname u billawkirawe derdexen ke le néw heshímetí endamanyanda billaw dekrénewe.

Ew billawkirawaney ke be zimaní Romanísh keresteyan tédaye hemúyan dú zimanen u zorbey néwerokí billaw kirawekanyan wédecé be zimaní dewlletí bé. Núserekanísh, her wekú nimúney Kurdí, rúnakbírin ke zorbeyan cúne medrese yan zankoy dewlletí u le cuwarcéwey bizútnewey jemawerí le pénaw démokrrasída beshdaríyan kirdúwe u le barí síyasíyewe téyda calak bún, ber lewey rúbikene damezrandiní bizútneweyekí Romaní le pénaw mafí medenída.Xwéndewarí Romaní héshta le néw xellkí Roma da begishtí billaw nebúwetewe, bellkú zíyatir le néw endamí yekétíyekanda besnúre.

Le héndék le wullataní Urrúpay Rojhawa , karí mafí medení le néw muhajíran u penaberanda ke le wullataní jor be jorí Urrúpay Rojhhe‌llatewe hatún pisht be zimaní Romaní debesté wekú tenya zimaní hawbesh. Ja boye ew beyanname u bultene xeberíyaney le layen calakanewe le néw endamaní yekétí da billaw dekrénewe jarubar be zimaní Romanín. Ew yekétíye Romaníyaney ke hewlí péwendí legell yekitrí deden be Inglísí yan Allmaní, jarjarísh be Feranseyí bo yektrí denúsn, bew shertey wergérr hebin weryangérrin. Legell eweshda, le zor nimúnanda, calakaní yekétíyekan be zimaní Romaní denúsn. Boye Romaní núsraw, amrazékí kemayetí péwendí u name gorrínewe ye tenanet le néw calakaní xwéndewar u rúnakbírí Romanísh da.He‌rcende destroyshtúyí Yekétí Néwneteweyí Romaní le néw jemawerí heshímetí Romaní be gishtí kemísh bé, híc guman lew rastíye da níye ke calakíye xwéndewaríyekaní degate tékosheraní yekétí u le sertaserí Urrúpa u hanyan deda bo ewey be zimaní búmí xoyan binúsn.Be awrridanewe u temashakirdiní ew nimúnaney qiseman léwe kirdin, éme allqeyekí endamaní jút ziman, jút kultúr u xwéndewarí komellgegelí nexwéndewar debínín ke kewtúnete ber karlékerí tékníkí billawkirdinewey gishtí bírurramanan u le katí péwendí legell héndék le dawdezgakan u bizútnewe ídéolojhíyekaní komellgey zorbe da féryan bún u léyan rahatún.

Be tégeyishtin u pézaníní berijhewendíye taybetíyekaní girúpí xoyan, ewan hewil deden héndék lew bír u rayane rabiguwézine néw xellkí xoyan, be bekar hénaní heman kereste u amrazí bangeshe u tebilíxí.Yekem erkí duway jébejékirdiní gírugirifte tékníkíye here berayíyekan wekú hellbijhardiní sístimékí núsín – éme héndék le xuwarewetir basí ew gírugiriftane dekeyn - rége xosh kirdin u asankaríye bo peyda bún u derkewtiní bazneyekí berdewam le takuterayan bo ewey xwéndewarí be zimaní búmí berewjhúr berin. Duwaye endamaní ew bazneye meydaní mirx u berijhewendí yektrí dewllemend deken, u duwajar ew hewllane degate dahénan u le berdestdabúní kerestey capkiraw be zimaneke wek: capemení, edebíyat u bangewazí síyasí, u wergérran. Kemayetíyek le néw ew bazneye da hewil deda bo sazkirdiní pirdék u lékbestiní xwéndewarí u nerítgelí zarekí búmí, dewllemendí u samane kultúríyekaní wekú beytubaw u círokí gel yan goraníyekan denúsétewe u amadeyan deka bo ewey be capkirawí billaw bikrénewe. Lew xalle daye ke xwéndewarí be zimaní búmí le barí coníyetíyewe zor pitewtir le néw kultúrí komellgeke da rodeníshé u dademezré, egercí héshtash éme tené le gell girúpékí zor kem le kesaní calak le biwarí xwéndewarí búmída serukarman heye.

Le gisht ew pévajhoye da, ew tékoshere du zimaneyaney téwey gilawin hem bír lewe dekenewe bírurramaní taybetí ke péwendíyan be naséney komellgekewe heye billaw bikenewe, hem ew hest yan wushyaríye lemerr naséney komellgeke be rrégey xwéndewarí búmída wekú amrazék billaw bikenewe. Ja boye, ewan hem debé mil le ber milí ew erke binén ke karekanyan néwerokékí lebarí ewtoy hebé ke serinjí gishtí berew lay xoyan rakéshin u he‌mísh torrékí billawkirdinewe damezrénin bo billaw kirdinewey kerestey núsraw. Lew bareyewe hebúní dawdezga u ew damezrawaney le berdest dan bé emla u ewla zor giríngin.

6.3 Dewrí Dawdezga U Enístítúwekan

Dú shéwey serekí berewjhúrcúní bedezgayíkirawí zimane núsrawe kemayetíyekan ke xeríkí serhe‌llhénanin debé le ber caw bigíré. Yekyan peyda kirdin u wedesthénaní jemawerékí beríní "bekarhéner" ya jemawerí beríní xwénerewe ye, ewí díkeshyan mebestí yekxistiní bekarhénaní ew formaneye ke le zimaní núsrawda hatúne gorré. Be asayí, rojhname u bernamey radyoyí (ke standardékí axaftin dadené)zíyatir lew kereste u kitébí rénuwéníyane billaw debnewe ke le layen akadémíye zimaníyekanewe derdecin, egercí ewey duwayíyan renge plandananékí zor wurdtirí bo bekarhénaní ziman le layen xellkí piroféshinllewe téda bé.

Lem nimúnaney ke éme léyan derrwanín billawkirdinewey jemaweríy ew karaney berhe‌m dehéndirén ta ci derejeyek téhe‌llkéshí lékollínewey akadémík u hewlí yekgirtinewe dekirén? ba le zimaní Romaníyewe dest pébikeyn, ke le her dúk nimúnekey díke tazebawtir e u héshta le qonaxí seretayí péshxistiní pévajhoy standard kirdin daye. Zor lew – renge zorbey ew –tékosheraney ke be zimaní Romaní denúsn le konfirransekaní Yekétíy Néwneteweyí Romaní u mishtúmirrekaníshída beshdarí deken sebaret be yekxistiní rénús, réziman u bekarhénaní wushe.Legell eweshda, ewan hemúyan le billawkirawekanyanda rénúsí zimanékí dewlletí bekar dehénin bo núsíní Romaní ewesh le ber layení pirratík: cunkú ewan be asayí karekanyan le cuwarcéwey ew dewlletey téyda dejhín billaw dekenewe, rénúsí zimaní dewlletí bo jemawerí xwénerewe hasantire.Rénúsékí yekgirtúy Romaní héshta wekú xú u xidey zimannasane le néw endamaní Yekétíy Néwnetewí da ke le péwendí néwan xoyanda‌ be karí dehénin. Ew rénúse nakré robiníshé u dekar bikré cunkú Yekétíy Néwneteweyí be híc jor destí be amrazí rageyandiní gishtí ranaga u derfetí bekarhénanyaní níye.

éme péshtir basí ew dewreman kird ke capemení Yiddísh u edebíyatí Yiddísh gérawyetí le pékhénan u damezrandiní zimanékí modérrní edebí Yiddíshda.Billawkirdinewey Yiddíshí núsraw le Urrúpa, be berawurd kirdin legell nimúney Romaní qazanjékí zor serekí hebú:Yiddísh amrazí perwedey gishtí bú le férge nerítíyekaní Júlekan “xeyder” (medresey seretayí) u le “talmed-toyre"
(medresey néwendí) u le "yesive" ( Enístítúy Xwéndiní Amadeyí Díní). Legell eweshda, zimaní Yiddísh lew jore medrsane da tené amrazí raguwéstiní zanist bú, nek babetékí polekan, ja boye serinjékí zorí nedediraye.

Be duway destpéshxerí le layen bizútnewey kirékaríyewe, be taybetí calakaní "Bund" medresey modérrní Yiddísh le Urrúpay Rojhhe‌llat damezréndiran. Duway Sherrí Jíhaní Yekem serubendí bújhanewe u xemllíní sístémí perwerdeyí Yiddísh bú le Urrúpay Rojhhe‌llat. Le Ukraine u Rúsíyey Sipí le néwan sallaní 1921-1931 da 1165 férgey Yiddíshziman hebún. Le akamí gorraní síyasetí zimaní Yekétíy sovíyét le mawey sallaní 1930ekanda, zorbey ew férgane daxiran – le Lehístan le sallí 1921, 60 férgey seretayí Yiddíshziman u 35 polí sawayan le 44 sharanda, hebún.He‌r lew salle da rékxirawí néwendí férgey Júleke ( "Tsentirale yidise sul-organizatsie" yan "Tsiso" ) damezra. Ta sallí 1929 ew rékxiraweye 219 enístítú, le wane 114 férgey seretayí, 46 polí sawayan, 52 medresey shewane, sé xwéndingey amadeyí u medreseyekí perwerde kirdiní mamostayaní berréwe debird. Rékxiraweyekí díke le Lehístan, komelley férge u kultúr ("Sul- un Kulturfarband "),hewt férgey seretayí berréwe debird. Cendín derzen medresesh le herímí Balltík le berayí sallaní 1930kanda be zimaní Yiddísh perwerdeyan deda (birrwane Encycilopaedia Judaica 1972:433-437).

Ewe nazandiré gelo ew medresane norrmékí standardyan bekar dehéna yan na, ci ewaney le layen Enístíúy Zanistíy Júleke YIVO we berréwe decún yan ewaney le sayey rréform da le Yekétíy sovíyét hebún. Le beshekaní díkey Urrúpay Rojhhe‌llat bizútnewey medrese u xwéndin be zimaní Yiddísh hellwesha ja ci le ber gorraní síyasetí dewlletí le Yekétíy sovíyét, yan le ber Nazísm u sherr. Henúke, cendín medreseyí Yiddísh le Dewllete Yekgirtúwekaní Emríka, Arijhantín u Israyil hen‌.

Zorbey ewane medresey nerítín ke be zimaní Yiddísh perwerde péshkésh deken, bellam zimaní Yiddísh wekú babeték be ders nallénewe. Be gishtí ew jore damezrawane caw le hewlekaní standard kirdiní rénúsí Yiddísh helldebwérin. Recaw kirdiní norrm u péwer be péy ew norrmaney Enístítúy Zanistíy Júleke YIVO daynawe héshta le layen Komítey Jébejékirdiní Rénúsí Standardkrawí Yiddísh (CISYO), berréwedecé , ke le sallí 1958 le Dewillete Yekgirtúwekaní Emríka damezrawe ( birrwane Gold 1977:318-319).
 
Kurdí ésta sé shéwezarí núsíní heye ke le ‌ ser binemay jíyawazí lehjekan, her kamékyan elfubétkey ew zimane serekíyey ke péwendí letekda heye bekardehéné. Le cuwarcéwey ew norrmey Bedirxan ke le "Hawar" da dayrrishtúwe héshta derejeyekí bercaw le jorawjorí rénús u wusheyí bercaw dekewé. Legell eweshda ke wexokirdiní lehjey Jizírí Bedirxan zorék le gírugiriftekaní serif u wusherronan careser deka, jéy serinje amajhey pébikré ke lemawey bíst sallí rabirdú da cendín qa'ídey rénús le Urrúpa seryan helldawe u be berbillawí dekar kirawin le cuwarcéwey ew binemayey da ke Bedirxan daynawe, egercí ewan be pécewaney ew shéweyen ke Bedirxan xoy bekarí hénawe (bo wurde ríshall le ser em babete birrwane Matras 1989). Ashkiraye ewane akamí allugorrí xobexoyín le néw núseran u sernúseraní billawkirawekan le maweyekí díyarí zemaní da, ta ewey ke jébejé kirdiní qa'íde u résay ewto bin ke le layen akadémíyekewe dandirabé ,shitékí ke her búní níye. Be birryarékí seretayí lemerr pérroyíkirdin le "Hawar" , billawkirawe u rojhnamekan egerí ladan u jorawjorí yan lléllí u narrúní teng dekenewe u hawkat norrmeke be xwénerewaní tuwanayekí u núseran denasénin. Legell eweshda, le ber‌ gírugiriftí bewurde ríshallí zortir, yekxistinewe pévajhoyekí le serexo u na-sístématíke. Enístítúy Kurd le París be destellatí here léweshawe le biwarí karubarí zimaní dadendiré, bellam péshníyarekan u raspardekaní be asayí nagate lay sernúserí rojhnamekan u ew gowar u billawkirawaney be berbillawí billaw debinewe.

Be gerranewe ser ewey Haugen ( [1972]1969) be qonaxekaní pilandarrishtiní zimaní dadené, miro dekiré bew akame biga le pévajhoy standard kirdin le bé dewlletída allozíyek ‌ le nezmí mentíqí da heye le caw ew hengawaney ke le shwéní díke le layen dawdezgay destellatdar u néwendíyekanda helldegírin. Yekem destbjhér kirdiní norrm zor jar le néw komellgeyekí axawtin da jíyawaze, cunkú bejéhénaní amojhgarí enístítúwekan – rojhnamekan, weshangerekan u, le nimúneyí Yiddísh da, sístémí jemawerí férgekan – be péwístí cawerréy birryarékí néwendí naken bo destbjhér kirdiní shéwezarékí standard . Ja boye qa'íde ronan u girdewekoyí bé bername u jébejékirdiní zor jar wepésh destbjhér kirdiní norrm be shéweyekí bekomell dekewé u be tewawí kemterxemí dekiré le roníshtiní norrm.Tené duwatir desteyekí picúk le standardkaran be péy destpéshxerí takí xoyan le dewrí yek kodebnewe. Péshníyarekaní desteyekí ewto hem detuwané pévajhoyekí ke berréwe ye dewllemend bika u he‌mísh detuwané neyka, bellam be dillníyayíyewe natuwané ew pévajhoye bigérrétewe qonaxí seretay destpékirdiní u boye lewe da sernakewé péshwecúnekey kontirroll bika.

Xallí dúyem eweye, léweshaweyí u destellatí ew girúp yan dawdezgayaney ke le jíyat gisht takekaní néw komellgeyek erkí destbjhér kirdiní norrm, qa'íde ronan u girdewekoyí u roníshtiní norrmeke be estowe degirin be péwístí berztir níye lew dawdezgayaney ke jébejéyan deken. Akamí eme rikeberíyekí berdewam, azad u careser nekrawe le néwan gisht ew layenaney le pévajhoy standard kirdinda beshdarin. Be dillníyayíyewe léweshaweyí u destellatí akadémík sercaweyekí jéyí réze lew kéberkéyeda, bellam destrrageyishtin be jemawerékí berbillaw le bekarhéneran wédecé qazanjékí girdbrraney hebé. Her boye ew norrmaney Enístítúy Zanistíy Júleke YIVO bo zimaní Yiddíshí danan ta radeyekí zor le layen ew núseraney wa be lehjekaní Néwendí u Bashúrí deyannúsí u billawyan dekirdewe gwéyan pénedra u be hénd negíran.Sístémí medrese be asayí le layen fédrasyone komellayetí u síyasíyekanewe berréwe decún ke nuxbey kultúrí u akadémíkí lemerr xoyan hebú,u lew sístémeda ci jéyekyan bo Enístítúy Zanistíy Júleke YIVO terxan nekirdibú.

Sebaret be zimaní Romaní,jorawjorí u fireceshní shéwey núsín haw teríbe legell jhimarey núseran , u wa dadendiré ke her núserey qa'íde u résay lemerr xoy le bercaw bigré u jébejéy ka, ke díyare hemíshesh wa derinacé. Egercí be nakokísh dabíndiré Kurdí ew zimaney ,ke nermíyek le xoyewe níshan nada bo pirrkirdinewey néwaní sé shéwazí serekí edebí, bellam shélgíríyekí zíyatirí péwe díyare bo recaw kirdin u jébejékirdiní ew norrmaney ke bo her kam le shéwezare edebíyekan hen. Ewesh be bé guman akamí ew rastíyeye ke destbjhér kirdiní norrm u qa'íde ronan‌ u girdewekoyí le rastída ber le berréwe birdin u jébejékirdinyan kirawe. Jorawjorí u fire ceshiní le néwxoy shéwezarí " Hawar" da zíyatir le ber nebúní hengawí roníshtandine, qonaxék ke "qellembazí" be ser da dirawe, cunkú ne calakí nihéní u ne calakí le tarawge le destyan hatúwe rénwéníyekí lebar u he‌múlayeney normdaner birrexisénin. Le gisht pévajhoy standard kirdiní na- hukúmetí da, nebúní destellat péwendí u tékellawí néwan jébejékirdin u roníshtandin berteng deka u deyxate hellwéstékí lawekíyewe.

6.4 Qa'íde Ronan Bo Axawtin: Héndék Gére u Késhey Tékiníkí

Jorajorí ewey éme be " shéwezare edebíye serekíye Kurdíyekaní" da denéyn jíyawazí rézimaní u serifí le néw her kam lew shéwezarane da kemtir dekatewe.Núseraní tarawge legell eweshda péroyí le norrmí Bedirxan deken jarubar le lehjey Jizíré ladedin ew katey wushey ewto bekar dehénin ke "Hawar" xoy dekarí nekirdún. Shéwey rénúsí ew wushane be péy nimúney dengsazí ew lehje Kurdíy Kirmanjíyey núser qisey pédeka denúsirén. Ja boye tenanet duway destbjhér kirdiní norrmí seretayish , núsín héshta be péy qa'íde ronaní katíy zimaní axawtin dekiré, emesh karlékerí heye le ser yekxistinewey ziman le layekewe u jorawjorí shéwe zimaníyekan le layekí díkewe.Le katékda jorawjoríy le Yiddíshí núsraw da le ber destbjhér kirdiní normí jíyawaze, Romaní núsraw be tewawí pérroyí le nimúney kodekaní zimaní axawtin deka. Boye wexo kirdin u recaw kirdiní norrmí shéwezarék le beramber kodekaní lemerr zimanékí axawtiní (tak) da péwístíyekí seretayíye ke berew péshcúní standard kirdiní péwe bestirawetewe.Le derewey meseley destbjhér kirdiní norrm, zimanekan lemerr ewey ke ta cende jorawjoríy lehjeyíyan péwe díyare jíyawazíyan legell yektrí heye. Lem sé nimúneyey émeda,Yiddísh kemtrín derejey jorawjorí lehjeyí téda bedí dekiré. Gisht lehjekaní dú layene le yektrí tédegen؛ jíyawazí taybetíyan le dengí vawélí fonolojhí, jar u bar le jíns u dox , u héndék shití wusheyí u he‌r weha bekarhénaní wushey xuwazrawe da heye ke le zimane jorbejore Urrúpayíyekanyan wergirtúwe ke le gellíyan le péwendí da bún.Ew lehje Kurdíyaney ke le Tirkíye u Súríye qiseyan pédekré gishtyan ser be Kurdíy Bakúrí Rojhawayí yan destey Kirmanjíy Rojhawayín ( jige le rézperrí Zaza nebé, ke éme be zimanékí jíyawazí dadenéyn ke zor le Kurdí nizíke). Serreray firerrengí lehjeyí bercaw le néwanyanda, wa wédecé gisht axéweran le lehjey Jizírí ke le layen "Hawar"we dekar kira tébigen.Boye jorajoríy u fireceshiní lehjeyí nabé berhe‌llistékí jídí bé bo ew xwénerewaney héshta ashnayetíyan legellí níye. Dísan léresh da zimaní Romaní dekewéte rízí here xuwarewe lemerr ew hokaraney karlékeríyan heye le ser be birr bún u karígerí standard kirdin:jorawjoríy u fireceshní lehjeyí le zimaní Romaní da ci sinúrí níye u le gisht biwarekaní rézimanda bedereweye ( dengsazí, wushe sazí, riste sazí u wushey qamúsí). Ta radeyekí berbillawísh, be taybetí le zimaní núsraw da, wushey xuwazrawe dekar dekirdiré, emesh le ber xuwastinewe u qerzkirdiní kultúrí lew biwaraney le núsín da basyan léwe dekiré. Be le ber cawgirtiní jíyawazí zor le néw ew zimananey da Romaní péwendíyan péwe peyda deka u he‌r kam lewan boy debne sercawey lé xuwastinewey wushe, boye jorrawjoríy u fireceshní le shéwekaní núsíní Romaní da degate laní here zor.

Éme lére da hellbijhardiní rénúsék debínín ke xoy girédeda‌ be hokarí piratíkí destwérrageyshtú.Ja boye ew elfubétkeyey le layen ‌ forrmí here destwérrageyishtúy xwéndewarí berdest bekar dehéndiré werdegíré u bekardehéndiré nimúney here ashkira léreda shéwezare núsrawe jíyawaze Kurdíyekanin, ke elfubétkey zimane dewlletíyekanyan wergirtúwe.Yiddísh elfubétkey 'Ibrí be kardehéné ke elfubétkey hawbesh u bawe le nerítí núsraw da bo gisht komellge Júlekekan le sertaserí dinya da, bé le bercawgirtiní ewey ke zimaní axawtinyan ci bé‌.Le ber ewey perwerde u xwéndewarí le néw komellge Júlekekanda dawdezga u damezrawey néwxoyí bún, rénúsí 'Ibrí bo núsíní Yiddísh sístémí núsíní here destwérrageyshtú bú. Romaní résay jíyawazí rénúsí bekar dehéné, bellam le tékellawí u péwendíy néwineteweyí da hemíshe rénúsí Roman (Latíní) dekar deka ewesh le ber ewe helldebjhérdiré cunkú be berrbilawí le Urrúpa u Emríkakan da billaw u bawe.

Péwendí néwan denge ziman (phoneme) u denge nús (grapheme ) biwarí here gewrey afirandiní her núserékí take. Bé le bercawgirtiní ew résayey rénúsí ke wek arastey xoyan dekarí deken, núseraní Romaní jútokey gírí henaseyí konsonantí gíre deng ( voiceless stops) be lé zíyad kirdiní denge núsí h denúsn. Le ber ewey jige le zimaní Allbaní nebé , le híc zimanékí díkey Urrúpayída jíyawazíyekí ewtoy fonolojhí níye, éme dekré eme be dahénanékí makí Romaní dabinéyn ke be péy bocúní núseran lemerr pékhatey fonolojhí u ew shikllaney le ber dest dan dahéndirawin. Núseraní Kurdí tarawge pítí /rr / yan le norrmí Bedirxan zíyad kirdúwe, bo níshandan u jwékirdinewey denge zimaní /r / y ( kiz le í qellew), u /'/, yan bo nwénerayetí denge konsonantí xishokí gerúyí /'/ danawe.Le layekí díkewe, parastiní dúzarétí(diglossia) le sístémí núsíní Yiddísh da be parastiní rénúsí 'Ibrí ew wushaney recellekí 'Ibríyan heye be pécewaney tégey fonolojhíye. Legell eweshda, a‌gadarí ewan sebaret be rézimaní Yiddísh (wushe qamúsíyekaní) u wushyaríyan lemerr nerítí edebí u ríshenasíye ke lem nimúneye da dinederyane.

Duwajar, késhey lemerr pirsí wushe datashín zíyatir le hemú mishtumirrék ew régeye níshan de da ke bizútnewe zimaníyekan témawin le néwan modérrn kirdin u nasyonalízim da, le néwan hénaní nirxí tékníkí u kultúrí bo néw zimanekeyan lew dewruberewe ke le gellí le péwendí dan u parastiní petétí yan resenayetí da. Bo bizútnewey zimaní Yiddísh, pédagirí le ser serbexoyí Yiddísh le zimaní Allmaní ke zorí lé nizík bú le serúy hemú karekaní bangesheyí da bú. Legell eweshda, be dem ewewe key Yiddísh bú be zimaní rageyandiní gishtí zarawey modérrní le Allmaníyewe xuwastewe.Díyare ew pévajhoye ta radeyek dekra be le berdest búní wushey "rresen"í 'Ibrí téhe‌llbihéndirétewe, ke wekú sercaweyekí taybetí berdewam bo lé xuwastinewey wushe bo zimaní Yiddísh bekelke.

Núseraní Kurdí beshí Kurdistaní Tirkíye tédekoshin le núsín da ew wushane le zimaní Tirkí wer negirn ke le zimaní axawtinyan da bawe. Akamí ewe zor jar degate zédebúní wushey xuwazrawey 'Errebí yan Farsí le núsínyanda, u emesh zor be "rresen" tir hest pédekré, cunkú búní ew jore wushane le Kurdí da degerrétewe ber le péwendí cirrí zimaní le gell Tirkí modérrnda. Ja boye birryar dan sebaret be dekarhénaní sercawey wushey xuwazrawe dekewéte ber bocúní sozawí u ezmúní shexisí lemerr he‌r kam lew zimananey ke péwendíyan legell hebúwe.Le zimaní Romaní da, saz kirdiní nawí mana le awellnawan u nawí lékdiraw be régey darrishtiní pécellpécí doxí xawenétí ke le zimaní axawtinda baw níye bere bere debéte shéwazékí jíyawazí edebí. Ew jore dahénanane be asayí le xowe saz bún, wate be péy bername nekrawin u he‌mú xwéneweran léyan tédegen. Le mishtúmirrí sebaret be wushe xuwastineweda gelék bocún u péshníyar hen le résa danan bo rénúsí ew wushe Urrúpayíyaney xuwazrawinetewe bigre ta degate bekarhénaní wushyaraney zarawey "resen"y sanskirít (birrwane Joshi 1991 ).

6.5 Berawurd Kirdiní Helumerjí Pashxan‌, Engéze u Enjam

Le beshí péshú da éme níshanman da ke berawurd kirdiní rewtí qa'íde bo danan u girdewekoyí debé em hokaraney xuwarewe le bercaw bigré: shéwezarí zimaní u tégeyishtiní dú layene sebaret bew zimaney le ber bas daye, destbjhér kirdiní norrm le hember résa danan bo zimaní qisekirdin ke le rewteke da werdegíré, deretaní destwérrageyishtin be sístémí núsín, péwendí néwan tégey fonolojhí u le berdest dabúní shikll bo núsín, u duwajar pile u he‌llkewtí zimananí péwendí le késhey néwan bekarhénaní " modérrn" u " resen" y zimanda. Lem besheda, éme héndék le hokare girínge pashxaníyekan kurt dekeynewe ke karlékeríyan heye le ser pévajhoy standard kirdin le derewey dawdezga dewlletíyekan u le bé dewlletí da be girédaní wan le péwerékí berawurdkarane bo hellsengandiní standard kirdin:
 
1. Billaw búnewey komellgey zimaní
 
Yiddísh : tarawge
kurdí : zorbey cewsawe, dúre wullat
Rromaní : tarawge
 
2. Búní xwéndewarí le nerítí kultúrí da
 
Yiddísh : be ber‌ billawí billaw búwetewe
kurdí : tené le néw nuxbey díní da
Rromaní: her níye
 
3. Astí xwéndewarí le zimaní na-búmí da
 
Yiddísh : be zimaní díní – píroz
kurdí : tené wejí jewan
Rromaní : tené kemayetí le néw wejí jewan da
 
4. Dewrí modérrn kirdin le berewjhúrbirdiní xwéndewarí búmí
 
Yiddísh : sharnishíní u pédawístí be péwendí- gishtí xeyrí díní
Kurdí : péwendí le gell bizútnewe nasyonalístíyekan le Urrúpa u legell berhe‌llistkaran
Rromaní : démokratík bún u be dezgayí búní ríkxistiní – xoyí
 
5. Dewrí nasyonalízim le berewjhúr birdiní xwéndewaríy búmí
 
Yiddísh: bizútnewey neteweyí kirékaran
Kurdí: xorragirí nihéní u le derewey wullat
Rromaní : bizútnewey rékxistúy mafí medení
 
6. Bekarhénaní dezgayí xwéndewaríy búmí
 
Yiddísh : capemení, partíye síyasíyekan, férgekan , tíyatir
Kurdí: fédrasyonekan le derewey wullat
Rromaní : yekétíyekaní mafí medení
 
7.férkirdin le medrese
 
Yiddísh : ta radeyek heye
Kurdí : her níye ( jige le pirrojhey taq u loq nebé)
Rromaní : her níye ( jige le pirrojhey taq u loq nebé)
 
8. Destpéshxeríyekan bo Yekgirtinewe
 
Yiddísh : Enístítúy zanistíy Júleke YIVO
kurdí : destpéshxerí shexisí ( Bedirxan)
Rromaní : Yekétíy Néwneteweyí Romaní
 
9. Tékellawí u péwendí le néwan destpéshxerí akadémík bo yekgirtinewey ziman u ew dawdezgayaney debé jébejéyan ken.
 
Yiddísh: ta radeyek le néw capemenída heye
Kurdí: le cuwarcéwey "Hawar" da herdúk nimúnekan yek degirn؛ duwatir- tékellí kem u lawaz
Rromaní: tékellawí berdewam, bellam be karlékeríyekí lawazewe
 
10. Ew biware serekíye zimaníyaney ke le zimaní núsraw da jorajorí u fire ceshníyan heye
 
Yiddísh: dezgay dengí wavél , wushe xuwastinewe lew zimananey legellyan le péwendí daye jige le 'Ibrí nebé
Kurdí: fonolojhí, sinúrí wushan , wushe xuwastinewe, datashíní wushey nwé
Rromaní: fonolojhí, morfolojhí, wushey qamúsí, wushe xuwastinewe, wushe datashín , síntaks (nehu, ristesazí)

7. School instruction

Yiddish: Partly exstent
Kurdish: Non-existent (except individual projects)
Romani: Non-existent (except individual projects)

8. Unification initiatives
 
Yiddish: YIVO
Kurdish: Personal initiative (Bedir Xan)
Romani: International Romani Union

9. Interaction between academic language unification initiative and implementing institutions

Yiddish: Partly existent within the press
Kurdish: Within "Hawar" both instances unite; later - weak interaction
Romani: Regular interaction, but with weak effect

10. Main linguistic domains of variability in the written language

Yiddish: Vowel notation, borrowings from contact languages other than Hebrew
Kurdish: Phonology, word-boundaries, borrowings, lexical innovations
Romani: Phonology, morphology, lexicon, borrowings, innovations, syntax
 
7. Kurtey bas

Le standard kirdiní derewey dawdezgay dewlletí u le bé dewlletída, plandarrishtiní zimaní le rízí ew hengawane la deda ke debé le pévajhoy standard kirdiní rékxiraw da hellbihéndirénewe bo ewey karígerí hengaw u tegbíre norrm danerekan desteber bikrén. Ja boye ewe jéy pirsíyare gelo dekré miro le nimúney awa le jéda basí " plandarrishtiní zimaní" bika.Serhe‌llhénaní ( xeyrí hukúmetí) xwéndewarí búmí le komellgeyekí nexwéndewar da debé tékellawí u péwendíyekí hawteríb , u ta radeyek, tenanet rikeberaney hebé le néwan ew dawdezgayaney jébejékerin le layekewe u enístítúwe norrm danerekan le serékí díkewe.Le katékda dawdezgay jébejéker hem bír le billawkirdinewey beríní xwéndewarí búmí u ramaní taybetí dekenewe bo ewey shéweyekí nwé le seqamgíríy komellge berew jhúr berin, dawdezga norm danerekan hewil deden résa u qa'ídey núsín yek bixen. Egercí be ruwallet híc nakokíyek le néwan amanjekaní ewanda níye, jébejékirdiní ew norrmey gellalle kirawe pédawístí be girédanékí leserewe bo xuwarewe heye ke rége deda be destellatí norrm daner dawdezga u enístítúy jébejéker berréwe beré. Bellam sílsíle merratíbékí awa roníshtú u pitew, katék standard kirdin wekú erkékí xeyrí hukúmetí enjam dedré, le gorré da níye.
 
Ja boye rewtí pévajhoyekí taybetí standard kirdin u akamekey ta radeyekí zor bestirawetewe be komellék hokarí pashxan ke hellwéstí destpékirdiní díyarí deken. Be shíkirdineweyekí wurdí ew jore hokarane lewaneye bituwanín be laní kemewe péshbíníyekí gishtí bikeyn sebaret be xesllet u karígerí herdú níshanekaní pévajhoyeke bo billawkirdinewey xwéndewaríy búmí u jébejékirdiní norrmékí yekgirtú.Le néw ew hokarane da éme cawman le billaw búnewey komellgey axawtin, hebúní xwéndewarí le nerítí kultúrí da, u ast u erkí xwéndewarí xeyrí búmí le komellgegelí dú zarétí da kirdúwe.éme basí gorranman kird le pékhate komellayetíyekan u le deretanekanda (modérrn kirdin) u le serhe‌llhénaní dawdezgay nwé u destelladaraní komellge wek ew hokaraney ke bekarhénaní xwéndewarí búmí dewrújhénin u berew jhúrí deben. Zor jar bizútnewe síyasí u nasyonalístíyekan way lédé debne hellgirí bekarhénaní dezgayíkirawí shéweyekí núsíní zimaní búmí. Be péy destpéshxerí ewan, dekré ders gutnewe u fér kirdin be zimaneke le medrese berréwe bicé, u le doxékí awa da billaw búnewey xwéndewarí búmí rehendí nwéy lé debétewe.

Serkewtiní destpéshxeríyekan bo yekgirtinewe derdekewé be dereje u astí tékellawí u péwendí ‌néwan dawdezgay akadémík, damezrawe norrm danerekan u ew dawdezgayaney jébejéyan deken bestirabétewe.

Léresh da, miro debé serinj bidate ser helumerjí zimaní u he‌lumerjí komellnasíy ziman: Destbjhérkirdiní shíwezarí norrm daner le zimaní núsraw da shélgíríyekí gewretir níshan deda le kod danan bo zimaní axawtin , egercí le nimúney le yek ténegeyshtiní dú layene u jorawjorí u fireceshní berbillaw le zimanekeda destwérrageyishtin be norrmékí ewto le waneye zor dijhwartir bé. Jige le gére u késhey " tékiníkí" qa'íde ronan – destbjhér kirdiní norrm, hellbijhardiní sístémí núsín, rénús u dahénaní wushe -- standard kirdiní jemawerí ( xeyrí hukúmetí) le billaw kirdinewey xwéndewarí búmí da túshí be túshí rijhd u mahékí taybetíyewe debé. Le helumerjékda ke kemayetíyekí béwullat yan zorbeyek nikúllí le mafí dekré bo geshepédaní kultúr u zimaní xoy, billawkirdinewey xwéndewarí búmí u hawseng kirdiní karí here dijhware.

Dísan léresh da debé amajhe bikeyn bew‌ pile u payeyey ke xwéndewarí u be taybetí xwéndewarí be dezgayíkiraw le néw komellge da heyetí. Komellgelí Júleke hemíshe nerítékí xwéndewaríyan debújhandewe le ser binemay deqe pírozekaní 'Ibrí le jhíyaní rojhaney komellge da.Xwéndewarí ewto shitékí razénerewe u be biríqe nebú, bellkú le ber bawerrék bú. Ew bawerre parézra bú, bellam be duway gorraní komellayetí da, jhimareyekí lezédey xellik cibirr ídí le wuzeyan da nebú be ser réziman u gisht wushey qamúsí zimanékí dúyemda zall bin bo ewey xoyan xwéndewar ken.

Ewe geyishte hellbijhardiní elfubétkey 'Ibrí bo nwénerayetíkirdin u pénúsíní zimaní axawtin. Lew kultúre nexwéndewaraney ke basyan léwe kira, Kurdí u Rromaní xwéndewarbún bestirawetewe be xwéndewarbún be zimaní dewlletí u emesh girédirawe be destwérrageyshtin be kultúrí zorbe u dawdezga u damezrawekaní.

Xwéndewarí be zimaní búmí le péshda le layen nuxbeyekí picúkewe dine dedré ke le cuwarcéwey qalbí kultúrí komelley zorbe da helldesúrré. Ja boye billaw kirdinewey xwéndewarí búmí híc nebé héndék le towekaní kultúrí bégane deguwézétewe. Le ber ewey helumerjí bedezgayíkirawí karékí ewto be asayí le ber dest daníye, xwéndewarí búmí be cuwarcéwe u besténí nasyonalístí yan calakí mafí medení besinúre.

8. Jhéderekan

Anter, Musa (1967) Kudce-Turkce Sozluk. Istanbv,Yeni Matbaa.
Badilli, Kemal (1965) Turkce izahli Kurtce girameri (Kurmanci, lehjecesi). Ankara: Ankara Basim ve Ciltevi.
Bakaev, Cerkez X. (1983) Osnovy Kurdiskoj ortogiraffi. Moscow: Akademia Nawk.
Bedir Khan, Emir Djeladet & Roger Lescot (1970) Grammaire Kurde (Dialecte kurmandji). Paris: Maisonneuve
Cobarrubias, Juan (1983) "Language planning: The state of the art." Cobarrubias, Juan and
Joshua A. Fishman (eds.) Progress in Language Planning. International Perspectives. Berlin/New York/Amsterdam: Mouton. 3-26.
E'vdal, Emin (1958) Xebernerna k'ordiye r'astnvisandine. Yerevan: Akademia Olmi ya R'SS Ermenie.
Encyclopaedia Judaica. (1972) Vol. 1-16. Jerusalem: Keter.
Ferguson, Charles A. (1961) "The language factor in national development."
Anthropological Linguistics, 4:1, 23-27.
Fishman, Joshua A. (1977) "The phenomenological and linguistic pilgrimage of Yiddish:
Some examples of functional and structural pidginization and depidginization." Fishman,
Joshua A. (ed.) Advances in the C'reation and Revising of Writing Systems. The Hague:
Mouton. 293-305.
______(1980) "Attracting a following to high-culture functions for a language of everyday
life: The role of the Tshernovits Language Conference in the 'Rise of Yiddish'."
Internstional journal of the Sociology of Language, 24, 43-73
______(1989) Language and Ethnicity in Minority Sociolinguistic Perspective.
Clevedon/Philadelphia: Multilingual Matters.
Gold, David (1977) "Successes and failures in the standardization and implementation of
Yiddish spelling and romanization." Fishman, Joshua A. (ed.) Advances in the Creation
and Revising of Writing Systems. The Hague: Mouton. 307-369.
Hancock, Ian (1988) "Reunification and the role of tine International Romani Union." Roma, 29, 9-17.
______(forthcoming) "Standardization and ethnic defence in emergent non-literate societies:
The Gypsy and Caribbean cases." To appear in: Acton, Thomas and Morgan Dalphinis
(eds.) Language, Blacks and Gypsies. London: Karia Press.
Haugen, Einar (1966 [1972]) "Linguistics and language planning." The Ecology of Language, ed. By E. Haugen. Stanford: Stanford University Press. 159-186.
122
_ _ _ _ _ _(1969 [1972]) "Language planning, theory and practice." The Ecology of
Language, ed. By E. Haugen. Stanford: Stanford University Press. 287-295.
Joshi, Anirudh (1991) "Some suggestions for the standardization of the Romani language." In: Roma, 33/34, 38-42.
Judisches Lexikon.(1927-1930) Vol. 1-4. Berlin: Judischer Verlag.
Kendal (19g4) "Die Kurden unter der osmanischen Herrschaft." Chaliand, Gerard (ed.) Kurdistan und die Kurden. Vol. 1. Gotıingen: Gesellschaft fur Bedirohte Volker. 37-79.
Kloss, Heiniz (1967) "'Abstand Langwages' and 'Ausbaw Langwages4." Anthropological Linguistics, 9, 29-41.
Kurdoev, Kanat (1957) Grammatika Kurdiskogo jazyka (kurmandizi). Moscow: Akademija Nawk.
Matiras, Yaron (1989) Probileme der Spirachstandard i s i e rung am Beispiel der Orthogiraphie des Kurdischen. M.A. Thesis. University of Hamburg.
Puxon, Grattan (1981) "Romanes und die Romani Sprachbewegung". Zeitschrift fur Kulturaustausch, 31:4, 455-459.
Ray, Punya Sloka (1963) Language Standardization. The Hague: Mouton & Co. R e d d e r, Redder,Angelika And Jochen Rehbein (eds.) (1987) "Dokumentation: Kurdische Studenten unterhalten sich uber Kultur." Redder, A. And J. Rehbein (eds.) Arbeiten zur interkulturellen Kommunikation (Osnabrucker Beitrage zur Sprachtheorie 38). 2226.
Schaechter, Mordkhe (1977) "Four schools of thought in Yiddish language planning." Michigan Germanic Studies, 3:2, 34-65.
Uemo, Ereb (1977) fIvane Kurd. Istanbul: Ozigurluk Yolu.
Weinberg, Weriner (1969) Die Reste des Judischdewtschen. Stuttgart/Berlin/ Koln/Mainiz: Kohlhammer 

--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~

Sercawey em witare 
Matras, Y., & Reershemius, G. (1991). Standardization beyond the state: The cases of Yiddish, Kurdish and Romani. In U. V. Gleich and E. Wolff (Eds.), Standardization of national languages: Symposium on language standardization, 2-3 February 1991. Hamburg: UNISCO Institute for Education

Em wutare le layen wébnúsí Ruwangewe hénrawete ser elfubétkey Yekgirtú ke le layen KAL ewe péshníyar kiraw.

No votes yet