you can login to your account or register with kal

Kurtey rézimaní zarawey mukrí

Oskar Mann (1906)
Wergérr: Hédí

Ew kurte rézimaney zarawey mukirí ke le xwarewe péshkésh dekiré, be taybet be mebestí tégeyshtiní bashtir u hasantir le rézimaní deqe kokirawekan núsirawe. Sererray wesh de bergí dúhe‌mda, ke deqekanim wushe be wushe téda wergérrawinewe, lew berewe tébíníy zíyatir bedí dekiré.

Ew babetaney de núsirawekemda pishtim pé bestún, le layekewe le xudí deqekanewe u le layekí díkewe le kokirawekaní díkemewe, ke de seretake da basmkirdún u shéwe u nimúney rézimaníy degirnewe, sercawe degirn.

Nabé cawerruwan bikré ke ew kurte núsiraweyem hemú xallekaní rézimaníy bigrétewe. Bo núsíní babetékí wa ew katey bom díyaríkirawe besh naka. Be péyí conétíy shíkirdinewey ew kurtebase xom le lék danewey qúllí ew basaney méjhúy réziman degirnewe debuwérim. Boye he‌r le seretawe lew babetane nakolldirénewe:

1. Zanstí deng ke be péyí shéwey baw de babetekaní díke da, basí méjhúy deng degirétewe. Ewesh debé dabindiré bo lékollíneweyekí binerretíy leser tewawí zarawe Kurdíyekan, cunke le basí deng da debé zor zarawey nawceyí le ber caw bigírén ke degell shéwe konekan jíyawazíyan heye u allugorrí tazeyan beser dahatúwe; herweha debé tesírí zimanekaní díke u tesírí zarawekan de néw xoshíyanda bikewine ber serinj. Dére da jaré ew komelle zaníyaríyaney néw "rézimaní Kurdí", berhe‌mí "Yustí"(1), besin. Hemú xalle giríngekaní zarawey mukirí degell ew zarawe Kurdíyaney ta ésta nasirawin, le barí dengewe, hawceshiní denge konekaní éranín. Bellam emin be giríngí dezanim dére da her amajhe be gorraní ew dengane bikem ke de cuwarcéwey ew zimane da, ke ésta qisey pédekiré, bedí dekirén. Bo shíkirdineweyekí rézimaníy ew deqaney dére da cap kirawin ew zaníyaríye péwíste. Dabeshkirdiní wushekan be péyí taybetmendíyekaní rézimaní, wek juwékirdinewey her ceshine péshgir u pashgirék u níshandaní ew gorrananey ke be hoy gerdankirdinewe túshí wushe debin u le bercawgirtiní xalle gishtíyekan, le beshí " gorríní dengekan" da dekewine ber bas.

2. Sazkirdiní dú regí kirdar ke bo gerdankirdin terxan kirawin, regí ésta u rabirdú; ke ewesh her rézimaní méjhúyí degirétewe.

3. Sazbúní wushe. Ewesh ésta be bé lé wirdibúnewe u lékdaneweyekí rék u pék leser wushekan nagunjé. Sazbúní wushesh her rézimaní méjhúyí degirétewe.

Eger jar u bar kellk le shéwe kon u nawendíyekaní éraní werdegirm, le ber eweye ke héndék jar de shéwey mukirí da pirsíyarí niwé ser helldeden ke debé wellam bidrénewe, yan lew katane daye ke babetí ber bas be amajhe kirdin be shéwe konekan zútir rún debétewe.

Manewey deng u gorríní dengekan

seretay tébíní

Bo derbirríní dengekan ewendey pémkirawe shéweyekí hasanim hellbijhardúwe. Ew wurde jíyawazíye zorane, be taybet le katí derbirríní rawéjhí wushekan da- wek de karekaní ew duwayane da, ke leser zarawe Éraníyekan kirawin, amajheyan pé kirawe- bo min hemíshe pirr gír u girift hatúne ber caw; katék boxoshim lew shuwénane búm, le nízíkewe he‌stim bew gír u giriftane kirdúwe u bom derkewtúwe bocúnekem bejé búwe. Díyare nakiré rawéjhí takekesék, ke dengnas hez deka be bashí werígiré, bikiréte binemayekí gishtí bo hemú zaraweke. Be taybet eger bo ew kese zimaneke, zimaní zigmakíy nebé. Bellam karí zorbey lékollerewekan her waye, her zaníyaríy waníshe ke ta ésta sebaret be Kurdí pishtíyan pé debestiré. Díyare karekaní Lérsh(2) u Shodizko(3) wa nín u awarten. Qet nabé derbirríní Kurdíy júlekeyek, hermeníyek yan suríyek bikréte bellge bo lékollínewekaní dengnasí leser Kurdí.

Tenanet de néw ew kesane da ke be regez Kurdíshin, hemíshe rawéjhí taybetí hest pédekiré u he‌r kese rawéjhí xoy heye. Núsínewey zimaní ew take kesane, eger bimanewé lebarí fonétíkíyewe rast bé, péwístí be serinjékí zor wurd heye he‌ta hest be wurde jíyawazíyekan bikré. Heta píyaw zíyatir giwé bo xellkí jíyawaz helldexa ew rastíyey zíyatir bo rún debétewe ke derkewtiní wéneyekí derbirríní taybetí u hawbesh zor hasantir debétewe. Ja her derxistiní ew hawbeshíye detwané erkék bé bo tomar kirdiní zaraweyekí ta ésta nenasirawe. Bew péyíe ew denge Kurdíyaney le layen minewe tomar kirawin, le nízíkey bíst kesí be regez Kurdim bístún u wek derbirríní hawbesh bom selmawin.

Bellam bo min ew pirsíyare zor girantir denuwéné ke con dengék binasénín ke kesék, de shuwénékí yek wushe u riste da, her jarey be ceshinékí jíyawaz derídebirré. Ewe zor jar dúpat debétewe - herkes serinj bidate rawéjhí xoy ewey bo derdekewé- , éme eweman le derbirrínda bo derkewtúwe u dekiré dew jéyane da wek "jolaney héz"(schwebenden Accent) bínasénín. Be gishtí de halletí wa da ew rawéjhey bístúme tomarim kirdúwe u xom le rast kirdinewey "rénús" parastúwe. Le katí bas kirdiní dengekan da, lew barewe zíyatir deduwém.

------------------------------------------
(1): Kurdische Grammatik, Ferdinand Justi, petersburg 1880
Tébíníy wergérr: capxaney "Saendig Repirint Verlag" le "Líshtén‌shtíyayn Liechtenstein " sallí 1995 ew kitébey "Yustí"(rézimaní Kurdí) wekú xoy cap kirdotewe. Ew rézimane ke 123 sall lewey pésh núsirawe, bo zimaní Kurdí, sercaweyekí be nirxe. Serjem 256 laperreyh.
(2): Forschungen weber die Kurden, P. Lerch, Petersburg 1857- 58
(3): Etudes philologiqwes sur la Langwe Kurde, in: Jourinal Asiatiqwe 1857, p. 297ff., A. Chodizko
------------------------------------------

Tébíníy wergérr: ew kitébe be « twefey muzeferíye» nasirawe u mamosta Hémin "saxí kirdotewe" u hénawíyetewe ser rénúsí Kurdí. "kurtey rézimaní zarawey mukirí" ke serjem 76 laperreye, beshékí girínge lew kitébe. "Nají 'Ebas", ke péshekíye allmaníyekey ew kitébey kirdúwe be Kurdí, xoy le wergérranewey ew rézimane buwardúwe!

No votes yet