you can login to your account or register with kal

Pévajhoy stendard búní shéwazekan berdewame

Hesen Qazí bo Hawlatí

Sazdaní: Mewlúd Afend‌
Hawlatí jhimare( 423) Yekishemme 18/5/ 2008 laperey 18

Hawlatí: Ew pirojheyey ke le layen komellék núser u edíb u ekadímístí kurd bo "standerayz kirdiní zimaní Kurdí" arastey layene peywendídarekan kira, hellgirí komellék rexne u tébíniye, jenabtan wek pisporék le buwarí zimanewaniyewe ratan ciye le ser ew pirojheye?‌

Hesen Qazí: Ber le hemú shiték spastan dekem bo em wutúéjhe. Emin xom be pispor dananém, bellam wekú kesék ke bo mawey diréjh le ser zimaní Kurdí karim kirduwe be mafí xomí dezanim lew buware da tébíniyekanim bihénime goré u bocúnekanim legell xellkí díke besh bikem. Ew nameyey ke "komellék núser u edíb u ekadímístí kurd" berziyan kirduwetewe bo layene peywendídarekan le rastí da pirojhe niye bellkú dawxwazéke bo ewey be biriyarí siyasí babetí nasik u pécelpécí wek ziman "jébejé" bikiré. Em peyame hem le ruy  shéwazí darshtinekey wate zimanekey u hem le néwerok da giriftí zore.
Le ruwangey zimaniyewe her amajheyekí kurt dekem be serdérí peyameke. Kes nazané katék shiték be Kurdí denúsré bocí debé béjheyekí ínglísí u ewísh be gerdan kirdinékí hele bekarbhéndré, be ínglízí be stendard kirdin dellén "stenderdayz" nek "standerayz" u eger "standerayz kirdin" [stenderdayz kirdin ]bikeyene kurdí ew demí debéte "stendard kirdiní kirdin" em ínglísiyande boci?
Ewey giríng bé néwerokí peyamekeye ke her wek gutim giriftí zore. Daréjheraní peyam le layek daway be fermí nasíní shéwazékí kurdí deken u le heman katíshda dellén "híc destellatékí siyasí, hercend xawen héz u zebir bé, natuwané be zebirí zor zimanék dabtashé yan be zor zimanék [diyare le péwendí legell kurdistaní 'Eraq da shéwazékí kurdí] le naw berét" le jéda be fermí nasíní shiték manayekí díkey be fermí nenasíní shitékí díkeye u eger miro biyewé le buwarí kirdarí da ewe pék bihéné renge péwístí be "héz u zebir" béte goré.
Layenékí díke le egerí jébejékirdiní ew dawaye da, sist kirdiní pile u helkewtí zimaní Kurdí wekú zimanékí nasraw u didan pédahatú le buwarí qanúní u néwneteweyí daye. Egercí Kurdí leweta damezraní dewletí 'Eraq qet be tewawí qedexe nebuwe bellam be rúxaní réjhímí Sedam, núsín u pesind kiraní Qanúní Bincíneyí 'Eraq le sallí 2005, hellkewtí ewendey díkesh beriz buwetewe u wekú zimanékí dewlletí nasrawe . Eweta le madey 4í Qanúní Bincíneyí 'Eraq da dexwénínewe:

"§ Madey (4)

Yekem: zimaní 'Erebí u Kurdí dú zimaní fermí 'Eraqéne, mafí serjem 'Eraqiyekan parézrawe le fér kirdiní rolekaniyan be zimaní daykiyan wek Turkmaní u Suriyaní le dezgakaní fér kirdiní dewletda be péy yasa perwerdeiyekan, yan be her zimanékí díke le dezgakaní fér kirdiní taybetída.

Duwem: sinúrí deste wajhey zimaní fermí diyarí dekirét.coniyetí jébejékirdiní hukmí em madeyesh be yasa em xalane degirétewe:

a – Der kirdiní rojhnamey fermí be her dú ziman.

b – Qise kirdin wutúéjh u derbirín le buware fermiyekanda be her yek le dú zimaneke wek Enjumení Nwéneran u Enjumení Wezíran u dadgakan u kongire fermiyekan.

j. Dan-nan be bellge fermiyekan u alugor kirdiní name u der kirdiní belge name fermiyekan be her dú ziman.

d. Kirdinewey qutabixane be her dú zimaneke be péy yasa perwerdeiyekan.

e - Her buwarékí díke ke binemay yeksaní bígirétewe, wek pare u pesaport u púl.

Séyem: Le dam u dezga fédraliyekan le Herémí Kurdistan her dú zimaneke bekar dehéndrét.

cuwarem : zimaní Turkumaní u Síriyaní dú zimaní fermí tirin lew yeke ídariyaneda ke tiyaída [téyanda] zoríney daníshtwan pék dehénin.

Pénjem: her herém u parézgayek mafí ewey heye zimanékí nawxoyí díke bikate zimaní fermí eger zoríney daníshtwanekey le rapirsiyekí gishtída biryaryan le ser da. "  (Malperí hukúmetí Herémí Kurdistan)"

Ewe sade kirdinewey basekeye eger péman wabé ew pile u helkewtey bo zimaní Kurdí le Qanúní Bincíneyí 'Eraq da gunjéndrawe her bar u doxí ew zimane le 'Eraq degirétewe, belkú wekú palpishtí qanúní le astí néwneteweyí da kardanewey le ser ew jugirafiyaiyanesh debé ke zimaní kurdíyan téda bekar dehéndre u le derewey destelatí serwerí u huqúqí 'Eraq helkewtún.
Renge le astí jíhaní da zimaní Kurdí degmen lew zimanane ‌ bé ke egercí ewaney qisey pédeken dewletí ser‌werí le mer xoyan niye, bellam zimanekeyan wekú zimanékí dewletí didaní péda hatuwe, boye berteng kirdinewey cemkí zimaní Kurdí her be shéwazék le bUwarí fermí da, ew helkewte qanúniye bin kol deka u de rastí da geshandinewey kilpey agirí ew koshisht u dúbendiyeye ke neyaraní Kurd kirduwiyane u peyameke amajhey pé kirduwe.
Girftékí díkey ew peyame eweye le ruwangey be xo fishín u "piyawane" we núsrawe. le deqekeda hatuwe: " Be fermí nasíní shéwezarí karpékirawí henúkeyí le Herémí Kurdistanda manay ewe nageyené ke shéwezarekaní tir, be taybetí Kirmanjí Júrú , Hewramaní u Lurí u .... tad, bayexiyan pénedré" ewe yaní min xom le tú be gewretir dezanim. le néw 53 kesda ke ew peyameyan émza kirduwe teniya néwí dú jhin debíndré, lew 53 ímzaye da pém waniye kesékí kelurí axéwer (ew shéwazey Kurdaní Feylí qisey pédeken), yan Kirmanjí axéwerékí tédabé, u ewesh xo da birandane lew kurdaney be shéweyekí jwé le Kurdí Babaní qise deken u denúsn.
Layenékí dí hest ne kirdine be giríngí ziman bo tak u komell wekú beshék le naséney tak yan komellek le takan. Le dinyaí emro da mafí miroyí ziman buwete babetékí here gewre bo ew pispor u tékosheraney le buwarí mafí miro da kar deken. Boye le péwendí legell axéweraní zimaní Kurdí da réz lénaní néwkoyí u ruwangey yeksan sebaret be hemú shéwazekan u hemú shéwe núsínekan beshékí da nebirawe le re caw kirdiní pirénsípekaní mafí miro. Le kurtí bibirmewe eger komellgey kurdewarí juwan bé be rengaw rengí u ceshnawceshníyekaniyewe juwane, eger hemú Kurd biyewé‌ céjh le zimanekey bibíné, bo tak yan komellék le takan kurdí eweye ke ew yan ewan qisey pédeken u heq niye le bin perdey "standerayz" da ew sinúrí azadiye bibezéndré.
Kurd delé xirapit kut, cakísh bilé؛ le peyameke da dawxwazí damezrandiní "peymangayekí [yan damezrawék] neteweyí bo lékollínewe u saxkirdinewe u arshív kirdiní hemú shéwezarekan " dawayekí cake. le rastí da bo ewey pilanékí hemú layeney zimaní le cuwarcéwey jugirafiyaí Kurdistaní 'Eraq da bo péwecaran bew babete girínge dabindré, hebúní dezgayekí ewto ke le layen destelatí siyasiyewe pishtí bigíré u karasaní bo bikiré péwíste.

Hawlatí: éme con detuwanín bangeshe bo zimaní yekgirtuy Kurdí bikeyn u le layekí díkewe daway giringídan be zarawekaní tir bikeyn ?

Hesen Qazí: Sebaret be cemkí ziman u zarawey le mer ziman téke u lékeyí u aloziyekí zor le goré daye. Eger serawerdí ew cemk u zarawane be rúní diyarí bikeyn ew demi derbirdin le gel alozí u lé rizgar búní hasantir debétewe. Gelo katék éme basí " zimaní yekgirtú" dekeyn mebestman ciye? eger mebest lewe zimanékí yekgirtuy qise pékirdin u péwendí zarekí bé, ewe qet pék naye u bas kirdiníshí jige le be fíro daní kat u wizey rúnakbírí cí díkey lé shén nabé, gelo dekiré be bír dabé ‌ rojhék le rojhan xelkí Berí Mérgan wekú Kurdí Xorasané bidwén?
Eger mebest le " zimaní yekgirtú" zimanékí nusíní wekú yek bé ke hemú Kurdékí xwéndewar péy bixwénétewe u péy binúsé , ewesh dest nada. Hoyekeshí ashkiraye, bawekú Kurdí le shwénék zimanékí dewletiye, le jéyekí díke héshta nikúlí le búní dekiré. éme dezanín le gel qedexe u pawan búnísh u , sereray ewey sístimí perwerde bellaní kemewe le jugirafiyay sé dewletí ke Kurdí téda dejhín régey nedawe ew zimane bibéte zimaní xwéndin, bellam le ber xoragirí u berberekaní
Kurdan u geshey xo wushyaríyan zimaneke mawetewe. Pirosey núsíní Kurdí le beshí jiyawazí Kurdistan u le derewey Kurdistanísh be rébaz u réckey jiyawaz da royshtuwe u ésta le helkewtékí awa dayn ke le gel dú stendard, ke héshta pévajhoy tewaw damezranyan kotayí nehatuwe rúberuín u rewtí núsín u berew stendard cúní cend shéwazí díkesh ke zorbey dekarhéneranyan le ruwangey hestí bestiranewey étiníkiyewe xoyan be kurd da denén u le derewí xoyan wate Kurdekaní díkesh ewan be Kurd dadenén u wek Kurd deyaninasin, beréweye. Be bocúní min ewe rewtéke ne biryarí siyasí detuwané péshí pébigiré u ne geshanewe, peresendin u xo girtiníshí híc késheyek bo naséne [ pénase] í kurd saz naka. ésta tékníkí tékelawí u danustandin ewende peregír buwe sinúr manayekí ewtoyan nemawe.

Hawlatí: Aya em pirojheye serbikewé u zimaní Kurdí le Bashúr be péy em pirojheye standerayz bé, ci karígerí debét le ser zimaní parcekaní tirí Kurdistan be taybet Rojhhelat ?

Hesen Qazí: Ewe pirojhe niye, peyaméke dawa deka layene peywendídarekan be biryarékí siyasí rabigeyénin filane shéwaz [ diyare debé mebestyan le núsín u xwéndin da bé ] bikréte resmí. Helbet Kurdí néwerast ( Kirmanjí Xuwarú , Soraní ) yan her néwékí díkey be bala bibrín zor le méjhe pirosey berew stendard cúní le ser binemay Kurdí Babaní destí pékirduwe u ésta le bereketí rúxaní réjhímí Sedam u pék hatiní destelatí Kurdí le beshékí gewrey Kurdistaní 'Eraq u serhelénaní be deyan dezgay télévízíon, radío u sedan rojhname u gowar ew piroseye xératirísh buwe.
Her heman rewt le beshekaní díkey Kurdistaníshda, diyare le astékí dike da beréweye . Le mer Kurdistaní Tirkiye, wa bizanim télévízíoní mangíle le xératir kirdiní rewtí be stendard búní zimanékí qedexe da dewrí serekí gérawe. Wek dezaní ésta bas lewe dekiré , dewletí Tirkiye le gel ewesh da ke héshta be fermí didaní be hebúní netewey Kurd u zimaní Kurdí da nehénawe, kanalékí mangíle be zimaní Kurdí weré bixa. Eger ewe serbigiré u be semímiyetewe bikiré ,deshé le ser binemay ew Kurdiyey le layen Bedrxaniyekanewe pésh xirawe u lew 25 saley rabirdú da geshe u nesheyekí zorí be xoyewe díwe beréwe bicé.
Ashkiraye beshekaní Kurdistan wek con le hemú buwarekaní jhiyan da karlékeríyan le ser yekdí heye, le buwarí zimanísh da heyane. Péwendí kultúrí u zimaní Kurdistaní 'Eraq u Kurdistaní éran péshíneyekí koní heye.Lew sí cl saley duwayí da ziman u kultúrí Farsísh ja be cak u xirapiyewe _ diyare nek be régey ew Kurdiyey le Kurdistaní éran péy denúsré yan ew kesaney ke xelkí ewén u le Kurdistaní 'Eraq dejhín u denúsn _ shwénpéy xoy kirduwetewe, ey ewe niye rojh niye le rojhnamekan da cawt be deyan "gera" u " gerayí " nekewé ke le wushekan halawin. Bétú le Herémí Kurdistaní 'Eraq shéwazék le shéwazekaní Kurdí be biryarí siyasí dabsepéndiré kardanewey zor xirapí le ser beshekaní díkey Kurdistanísh debé.

Hawlatí: Nebúní zimanékí yekgirtú le diréjhxayenda ci karígeriyekí debét le ser geshe kirdiní layenekaní tir wek abúrí, komellayetí , siyasí u kultúrí komellgay Kurdí?

Hesen Qazí: Nebúní "zimanékí yekgirtuy núsín" ne le kurt xayen u ne le diréjh xayenda kargeriyekí ewtoy le ser geshe kirdin yan sist kirdinewe u dahézaní híc kam lew buwarane niye ke to amajhey pédekey. Le bazarekaní ser sinúr u destawudest kirdiní kelu pel u alshu wérish da le waneye hawkat cend ziman dekar bikirdré – diyare eger topbaranekaní éran u hérshekaní Tirkiye cet lew péwendiyane nexa- wekú tir le jugirafiyay Kurdistaní 'Eraq da le ber geshe kirdiní amraze rageyenere gishtiyekan u deretaní péwendí xéra axéweraní hemú shéwazekan le barudoxí asayí da derfetí eweyan heye hem shéwazí melbendí xoyan pésh bixen u hem le gel shéwazekaní díke da nasiyawí peyda ken. Ew xelke ta ésta le nebúní "zimanékí yekgirtú " da her hebún u her deshménin.

Hawlatí: Giringtirín faktorekan cin bo standerayz kirdiní zimaní kurdí ? u le Bashúrí Kurdistan debét ci shéwezarékí zimanékí standardí Kurdí durust bikiré ?

Hesen Qazí: Wek péshtir basim kird pévajhoy stendard búní Kirmanjí be péy ew ré u shwéney Mír Celadet Bedrxan be binaxe daréjhí w hísab dé, gelo le nawcey Badínaní Kurdistaní 'Eraq cí léderdecé jaré be lébirawí le ser duwan u hukim le ser daní le jéy xoyda niye ( be lebercaw girtiní jiyawazí rénús), bellam be dilniyayiyewe dabiraní ew shéwaze Kirmanjiyey le Badínan qisey pédekiré u péy denúsré u le dezga rageyandinekanda dekar dekirdré le rewtí geshanewey ew shéwaze Kurdiyey le Kurdistaní Tirkiye yan le her jéyekí bew shéwazane qise dekiré u denúsré naluwé u le buwarí komellnasí zimanewe tékoshanékí duwakewtúaneye.
Geshey stendardí Kurdí Soraní le ber dekar kirdiní rénúsékí hawbesh le Kurdistaní 'Eraq u éran giriftí kemtire. Wek basim kird ésta wekú seretayitirín mafí miro be shéwazí xo núsín le néw axéweraní Hewramí u Dimlí yan zazayí sh da be réweye u herweha Kurdí Kelurí( wekú nawékí gishtgír bo shéwazí axawtiní Kurdekaní Kirmashan u ílam u Feyliyekan). ésta le Kurdistaní 'Eraq le hemú jéyekí díke ziyatir derfet u deretaní rék pédaní ew babetane heye u emin lew bawere dam eger be dúr le hest u kulí nawcegerí u be dúr le shere fir u demargírí dezgayekí pispor dabmezré detuwané le kesh u hewayekí démokiratík da ,be réz girtin le jiyawazí u pejhrandiní pévajhoy stendard bún ( búnekan‌)‌ helsengéné u berew péshí beré u be berdewamí akamí lékollínewe u karekaní bilaw bikatewe . Eger ewe bikiré Kurd debin be yek le péshrewaní parézeraní zimananí jhér metirsí le astí jíhanída.
Demewé amajhe be pinktékí díke bikem ewísh eweye be birway min parastiní Hewramí u Kirmanjí u Kelurí le Kurdistaní 'Eraq bashtirín shéweye bo hebúní tebayí komellayetí le buwarí zimaní da u yekétí azadaney hawjhíní ew xelkaney le Kurdistaní 'Eraq da dejhín pitewtir deka.
Késhey ziman her taybetí í barudoxí Kurdistan niye. Le méjhuy zandraw u nasrawí besherí da buwe u her debé, Lew jéyíaney be réy démokiratík da yekla kirawetewe astí rúnakbírísh ziyatir geshey senduwe.

Hawlatí: Aya katí ewe nehatuwe ke zimaní Kurdí xoy le rénúsí zimaní Farsí u 'Erebí jiya bikatewe?

Hesen Qazí: Zimaní Kurdí wekú hemú zimane zínduyekaní ser em kurey xakiye dekiré be hemú ew xetaney [rénús‌] ke bo derbiriní dengekaní ziman níshaneyan heye binúsré. Le ruwangey zimaninasiyewe híc xeték‌ le xetékí díke ‌bashtir‌ yan píroztir niye. Rewtí méjhuyí way kirduwe Kurdekan bo núsín le serdemaní taze da her nebé sé sístimí elfupétke dekar biken, diyare ésta núsíní Kurdí be xetí Kirílí le duway helweshaní Sovyetí jaran le kurtéy dawe.
Eger kiraba hemú Kurd le sístimí xwéndin u perwerde da yek rénús bekar bihénin ewe ta radeyekí zor le gére u késhey labellay kemtir dekirdewe. bellam jaré ewe dest nada, bétú ,deretaní goríní xet le 'Eraqí 'Erebí meyser bé ew demí ewe le Kurdistaní 'Eraqísh degunjé,u be bé eme eger Herémí Kurdistan bé le bercawgirtiní gisht ew buwaraney be 'Eraqí debestétewe shan bidate ber alu gorékí ewto, ewe hengawéki serkewtú nabé.
Le layekí díkewe egercí xet beshékí zatí niye le ziman bellam 'adet u deq pégirtin le rewtí xwéndinewe da karígerí taybetí xoy heye. yek le zimaninasaní here diyarí éraní hawcerx le dídarékmanda deygut, egercí dezanim dezgay rénúsí Farsí henúke kemayesí zore,u héndék le dengekan le kirí wushe da níshaneyan niye, bellam‌ eger díwaní Haiz bihénréte ser xetí Latíní u bew rénúse bíxwénimewe pém waniye ew céjhey lé wergirm ke bexetí ésta léy werdegirm. Diyare ewe 'adetí xwéndineweye. Helbet régirékí qanúnísh le gore daye, le éran u Súriye u Tirkiye le duy yekemyan xetí 'Erebí ( Aramí) u lewí díkeyan xetí Latíní rénúsí resmíne u goraní ewesh wate, le éran u Súriye wexo kirdiní elfubéyí Latíní u le Tirkiye badanewe ser xetí 'Erebí serdemí 'Usmaní wa bizanim jaré ewane dest naden. Ey ci kerden? Be bocúní min ew rénúsane herdúkyan ke le destpékí dekar kirdiniyanewe bo núsíní kurdí zor alugoryan téda kirawe hen u jaré deshbin , bellam núseran u be taybetí rojhnamenúsan u kirékaraní rageyandin be kelik sendin le péshkewtiní tékníkí detuwanin bo wéne ewey be Kurdí Néwerast u be xetí 'Erebí núsíuiyane bo ewey peyamekeyan bigeyene jhimareyekí berbilawtir le xwénerewan, ray guwézne ser elfupétkey Latínísh. Wek dezaní ésta jhimareyekí berbilaw le Kurdekan , sereray sansur le héndék shwén u birúske biran le jéyí tir u le derewey wilat rojhane íntirnét bekar dehénin. Zor kesí ke be Kurdí Néwerast denúsn lewaneye qet maweyekí kurtíshyan bo núsíní Kurdí be xetí latíní terxan nekirdibé u renge yekemjar le íntirnét da emeyan be taqí kirdibétewe u le pir debínin zor be cakí dekiré Kurdí Néwerast be xetí Latínísh binúsré. ésta birayekí héjha le wilatí Birítaniya duway taqíkirdineweyekí zor tuwaníuiye be alugorékí kemewe le elfupétkey Bedrxaní da núsíní Kurdí be xetí Latíní le torí íntirnét da legell stendarde néwnetewayetiyekan bigunjéné u néwí nawe "rénúsí yekgirtú". Wa bizanim ewesh asankariyekí tékníkí bé bo ew kesaney biyanewé le íntirnét da bo núsíní Kurdí rénúsí Latíní alugor kiraw dekar biken.

Hawlati: Le ser bocúní Dr.Emír Hesenpúr ke Kurdí zimanékí jút standarde u eger qerar bét bikiréte taqe standard u zimaní Soraní wek zimaní fermí dabinrét késhe u nakokí ziyatir debét pirosey jiyabúnewe xératir dekat, éwe ratan ciye sebaret bem bocúne?

Hesen Qazí: Kitébekey beréz Hesenpúr be nawí ' Nasíonalízm u Ziman le Kurdistan 1985-1918 ' le salí 1992 le Emríka bilaw buwetewe. Em kitébe tézí dukturayeketí ke le salí 1989 da péshkéshí zankoy ílínoy kirduwe le Urbana- shempeyn. Lew kitébe da wek le nawekeyewe derdekewé méjhuy 67 sal barudox u péshwecúnekaní zimaní Kurdí ta u twé kirawe. Núser be palpishtí lékdanewe u helsengandiní ew kerestaney ke be salan be shéneyí u be le serexoyekí bé wéne koy kirdúnetewe, bew akame geyshtuwe Kurdí zimanékí jút – standarde. Diyare sebaret be Soraní made u kerestey ziyatirí le be rdest dabuwe u delé zimaní núsíní Kurdí Soraní le serbinaxey bin lehjey silémaní firckí girtuwe. Diyare basí ew jiyawaziyaneshí kirduwe ke bo wéne le néwan shéwazí Babaní u Mukirí da hen.
Lew kitébeda basí Hewramí u Dimlí [zazayí] sh kirawe. bellam dú komelle gewretirekey shéwaze kurdiyekan wate Kirmanjí u Soraní ziyatir kewtúne ber bas.
Diyare duwatir mamosta Hesenpúr le salí 1998 basékí zor cawrakéshíshí sebaret be Hewramí be néwí : ' Naséne [pénase]y Hewramí Axéweran: Bertek le mer Téorí u ídéolojhí Zimaninasí Berawerdkarane' bilaw kirduwetewe u be diréjhí wulamí Mekénzí u kesaní díkey dawetewe ke Hewramí le shéwazekaní díkey Kurdí dadebirn.
kitébekey Hesenpúr ta ésta be Kurdí wernegérdrawe u ta ew jéyey min bizanim tené héndék bír u ra sebaret be cemkí nasíunalízm lew kitébeda bas u gengeshey le ser kirawe. ew seretaye bo ewebú bilém helwestí kak Emír le mer jút – stendardí be palpishtí líkolínewe u lékdaneweye nek zewqí kesí yan bestiranewey étiníkí.
Emin zorí pé geshamewe ke cend rojh duway núsínekey beréziyan le wébinúsí "ruwange" u cend malper u rojhnamey díke da, 'éketiya nivíserén kurd – tayé duhoké rayangeyand: derbarey naveroka "peyamé" u ew pirs u nígeraniya téda hatiye xuya kirn jhí, jhi nebúna take zimané standard, em dítin u bocúnén ekadmí u zimanzané héjha Dr.Emír Hesenpúrí én ku di nivísara xo da:- " kurdí wek zimanékí jút – standard" bellav kirín, bi bashtirín, zanstítirín u ebjektívtirín bersiv dizanín u bi tewawí pishtevaní lé dikeyn u nefesa wí ya zanstiyane u dilsozí u hesté wí bi berpirsiyaríyé wekí ciyayén Kurdistané berz radigirín... bi heviya ew dítin u bocún bibne shingsteyé her danustandineké li ví babetí."
Ewesh belgeyekí díkeye ke con téknolojhí detuwané wa be xérayí peyamékí xérxwazane le Bashúrí Kanadawe bigeyénéte Bashúrí kurdistan.‌
Be bocúní min ew rewtí stendard búne jaré berdewame , hem Hewramí u hem Dimilí [zazayí] ésta lew rébaze dan ke normí le mer xoyan le zimaní nusín da rék pébiden.

Hawlati:  rageyandinekaní Bashúrí Kurdistan le ruwí zimanewaniyewe késheyan zore u ta éstash híc yek le nawendekaní rageyandin neyantuwaníwe ke shéwaz yan staylékí taybet durust biken. Bo durust kirdiní shéwazékí taybet bo núsín le rageyandinekanda debét ci bikirét?

Hesen Qazí: Ewe pirsiyarékí zor be jéyíe. Dezga rageyandinekan u betaybetí daw u dezgay destelatdar ke bo raperandiní karekanyan zimaní Kurdí de kar deken debé eweyan le bercaw bé ‌ ésta Kurdí le barí qanúniyewe zimanékí dewletiye u péwíste be lépirsrawí u be zanayiyewe péwey bicarén. Raste be péy Qanúní Bincíneyí 'Eraq bendí séyemí madey 4. ' le dam u dezga fédraliyekan le Herémí Kurdistan 'da debé ' her dú zimaneke be kar bihéndrét ' bellam, híc péwíst naka kurdí bixiréte perawézí zimaní 'Erebiyewe. Emin cend jarék gwém le gengeshe u basekaní Parlimaní Herém helxstuwe, bo gelale kirdiní péshniyarékí qanúní dénin be 'Erebí dayderéjhn u duwaye deykene Kurdí. Le katék da ew kare debé be pécewane bé. Ba darshtiní bír u ra be Kurdí bé u xoman rabihénín. Pash ewey‌ zimaní Kurdí [wate Kurdí Badíní, Soraní,Kelurí u Hewramí ] geywete astí zimanékí dewletí, le layen axéweraníshiyewe le buwarí resmí da péwíste ew giríngiyey pébidré.
Deshé pilandananí zimaní ke buwarékí giríngí zimaninasiye, ‌‌ le pirosey be stendard bún da le lay éme zorí bír lé nekirabétewe. Emin‌ bash nazanim gelo le mídiyakanda [mídiyay deng u reng u capkiraw] helwejhér yan bijharkarí zimaní hen yan na? eger ewe hebé u be kirdewe amojhgarí u bocúní kesaní ewto le ber caw bigíré u piyade bikiré ew demí kokirdinewe u rékpédaní ew zimaney dekardekiré zor juwantir rodeníshé. Lére da detuwanim péshniyarék bihénime goré rojhnamekey éwe detuwané bangewazék derka u le sernúseran u helwejhéraní zimaní cendín rojhnaman bigérétewe u duway gengeshe u seng u súk kirdin hemú le ser ewe rék kewin bo wéne؛ néwí pétextekaní jíhan con binúsn. hemúyan ber'ode bin ewey rékewtiní le ser kirawe pérewí biken. Eger ewe bikiré wate karí be komellí be pilan ‌ le ser ziman, pirosey stendard kirdin zútir rodeníshé. Karékí ewto dekiré le layen ew rojhnamanesh ra bikiré ke be Kurdí Badíní bilaw debinewe.‌ Diyare zimaní télévízíon u radíosh ke ziyatir zarekiye birék jiyawaze. Béjher, u péshkéshkar u amadekaraní bername dekiré pérewí le péwerékí yekgirtú biken, bellam nakiré le jengey bernameyekí zíndú da be míwanekeyan bilén tikaye melé 'Engiltera' bilé 'ínglístan'.
Min bo palpishtí bocúnekanim lem wut uwéjheda destew daméní ci zanayekí buwarí zimaní nebúm bellam pém xoshe qisekanim be gutiní zanayekí gewrey buwarí mafí miroyí ziman ke le astí néwnetewey ída nasrawe u dostékí netewey Kurde da bikujhénim. YaY duktur Tove Skutnabb – Kangas delé :" Dezanín pepúle cende le shikanhatú u naskin. Eger pepúleyek bigirí u duwaye berelay key debíní ídí helnafiré, etú her be girtiní net héshtuwe. Pepúle le shikanhatún, zimanísh her awa le shikanhatún u emin delém her katék xelik pepúle debínin debé bír le zimanekey xoyan u le zimaní xellkí bikenewe. Zimanan be juwaní u be le shikanhatuyí pepúlanin. éme debé hewil bideyn pishtíwaníyan lé bikeyn u biyanparézín.

Hesen Qazí
Hesen Qazí
Le sharí Mihabad le 'ímaretí Péshewayí Kurdistan le dayk buwe. Maweyekí dúr u diréjhe le derewey Kurdistan dejhí cend wushe name u qamousí Swédí/Kurdí, Swédí/Farsí billaw kirduwetewe.
Le sallí 1993 kitébí 'Awrékí Taze bo ser Réziman ' y zimaninasí éraní duktur Mihemed Rezay Batiní wergérawe u bilawí kirduwetewe.
Ziyatir le 50 babetí méjhuyí, komellnasí, siyasí u komellayetí le zimaní ínglísiyewe wergérawe u le capemení derewey wulat da billawí kirduwetewe.
4 sall le "Dezgay Dewlletí Kultúr"í Wulatí swéd wekú pisporí Kurdí u, 8 sall le cend télévízíoní mangíley Kurdí wekú amadekar u péshkéshkarí bername karí kirduwe. Ésta le ser pirojheyek bo kokirdinewe u ta u tuwé kirdiní wénekaní serdemí komarí Kurdistan kar deka.

No votes yet

In focus articles