you can login to your account or register with kal

Bila Kurdí bibe zimané fermí

Kurd jhi bo ziman rabún ser piyan

21`é Sibaté 9 sal berí niha jhi héla Réxistina Cand, Zanist, Perwerdehiyé ya Neteweyén Yekbúyí (UNESCO) ve wekí Rojha Zimané Zikmakí hatibú ílankirin. Saziyén kurdan bi boneya 21`é Sibaté Rojha Zimané Zikmakí ya Jíhané daxuyaní dan ú xwestin ku ligel hemú zimanén juda kurdí jhí bikeve bin ewlehiya makeqanúné. Di daxuyaniyan de daxwaza fermíbúna kurdí derkete pésh.

STENBOL: Endamén TZPKurdí ú Enstítuya Kurdí ya Stenbolé bi boneya 21`é Sibaté Rojha Zimané Zikmakí ya Jíhané li Shaxa ÍHD`é ya Stenbolé daxuyaniyek dan capemeniyé. Réveberén ÍHD`é jhí bi armanja pishtgiriyé beshdarí daxuyaniyé bún. Réveberé ÍHD`é Engín Dogru diyar kir ku pirsgiréka zimané zikmakí jhi pirsgirékén bingehín én Tirkiyeyé ye ú wiha axiví: "Ligel ídiayén demokratíkbúné jhí di enjama ídeolojhiya fermí de zordariyén li ser kurdí didomin. Pirsgiréka kurd li Tirkiyeyé berdewam dike. Li aliyeké TRT 6`é ve dikin ú li aliyé din kurdí li girtígehan heta Mejlisé qedexe ye ú wekí zimanek nayé zanín té bi nav kirin. Li hemberí kurdí jotestandardí berdewam dike. "

SHIRNEX: Tevgera Ziman ú Perwerdeya Kurdí (TZPKurdí) jhi bi boneya rojhé li avahiya Réxistina DTP`é ya Shirnex daxuyaniyek da capemeniyé. Sharedaré Shirnex Ahmet Ertak, Seroké Réxistina DTP`é ya Shirnex Halil Írmez ú gelek kes tevli daxuyaniyé bún. Endamé TZPKurdí Hurshít Kulter daxuyaní xwend. Kulter bal kishand ser giríngiya Rojha Zimané Zikmakí ú wiha got: "Rojha zimané zikmakí li hemú jíhané té pírozkirin. Lé li ser kurdí héjh asímílasyonek hovane té meshandin. Jhi sala 2000`i vir de zimané kurdí wekí mijhareke sereke ya tékoshíné di rojhevé de ye. TZPKurdí di destpéka sala perwerdehiyé ya 2008-2009`an di carcoveya hemleya édí bes e de xebatén xwe gur kirin. ”

WÉRANSHAR: Réxistina DTP`é ya Wéransharé jhí li ber avahiya partiyé daxuyaniyek da capemeniyé. Seroké Réxistina DTP`é ya Navceyé Adnan Etlí jhí di nav de komek qelebalix beshdarí daxuyaniyé bú. Etlí balkishand ser giríngiya zimanan ú zordariyén li ser kurdí bi bír xistin. Etli wiha axiví: "Feraseta qedexeker li ser kurdí berdewam dike. Jhi girtígehé heta Mejlisé kurdí qedexe ye. Weshanén kurdí tén qedexekirin ú sheré li hemberí kurdan té meshandin. Li hemberí vé yeké jhí kurd jhi azadí, ziman, cand ú tékoshína xwe bernedan ú gurtir kirin. "

RIHA: Endamén Komísyona Jhinan a KESK`é bi boneya rojhé li Qada Karakoyuné daxuyaniyek da capemeniyé. Di daxuyaniya endamén Egítím Sen ú SES`é jhí beshdar bún de, Zubeyde Teker, diyar kir ku pirsgirékek Tirkiyeyé ya herí bingehín jhí qedexeya li ser zimané zikmakí ye.

GEVER: Li navceya Gevera Jolemérgé jhí, jhi bo rojha zimané kurdí daxuyaní hate dan. Du kom li ber avahiyén DTP`é ú KURDÍ DER`é jiviyan ú heta Meydana Azadiyé meshiyan. Di meshé de pankartén wekí “Bila zimané kurdí bibe zimané fermí”, “Zimané me rúmeta me ye”, "Bé ziman jhiyan nabe” hatin vekirin. Pékutiyén li ser zimané kurdí bi dirúshman hatin shermezarkirin. Di nava wan de núnerén Núnertiya KESK, DÍSK, DTP`é namzetén sharedar ú mejlísa sharedariyé jhí hebún gelek kes pishtgiriyé dane daxuyaniyé. Révebera Shaxa KURDÍ DER’é ya Geveré Elíf Gemíjíoglu diyar kir ku li jíhané piraniya gelan zimané xwe dikarin bi kar bínin, lé kurd nikarin zimané xwe bi kar bínin.

WAN: KURDÍ DER`a Wané ú KESK jhi ber Réxistina DTP`é ya Wané heta Kuceya Huneré mesh li dar xist. Parlamentera DTP`é Fatma Kurtulan, Sharedar Sixkeyé Guljíhan Shímshek, endamén Ínsiyatífa Dayikén Ashtiyé, endamén DOKH`é, NCM, YDG-M`é ú zédeyí 3 hezar kesí beshdar bún. Girseya pankarta, "Bila Zimané Kurdí Bibe Zimane Fermí" vekir, sloganén, "Bé ziman jhiyan nabe", "Zimané me rúmeta me ye", "Zimané me nasnameya me ye" avétin.

ERDÍSH: Li Navceya Erdíshé jhí, nézí hezar kes li ser Kolana Dalané jiviyan ú cewsén li ser zimané kurdí shermezar kirin. Li vir pankart ú dovízén wekí “Zimané me rúmeta me ye”, “Bé ziman jhiyan nabe”, “zimané me nasnameya me ye”, “Em perwerdehiya zimané kurdí dixwazin”, “Bimire asímílasyon ú otoasímílasyon”, “Erdísh wé bibe gora asímílasyoné, Erdísh Keleha Zimané kurdí ye”, “Jiwan héza parastina ziman e” hatin vekirin. Li ser navé girseyé jhi héla endamén TZP Kurdí Hulya Teskí ú Hashím Bedír bi kurdí ú tirkí daxuyaní dan. Di daxuyaniya ku piraní jhin beshdar bibún de, banga xwedíderketina zimané kurdí kir. Pishtí daxuyaniyé girse bédeng belav bún.

TETWAN: Li Navceya Tetwana Bedlísé jhí, jhi héla Shaxa KURDÍ DER a Tetwané ve daxuyaniya capemeniyé hate lidarxistin. Di nava wan de réveberén KESK ú DTP`é jhí hebún nézí 250 kes li ber avahiya Navenda Danústandiné ya Tetwané jiviyan. Panqerta "Bila zimané me bibe zimané fermí" hate vekirin ú dirúshmén wekí "Bé ziman jhiyan nabe", "Zimané me nasnameya me ye" hatin berzkirin. Seroké Shaxa KURDÍ DER a Tetwané Hasan Irgat daxuyaní da ú bal kishand ser pékutiyén ser zimané kurdí. Irgat, aní ziman ku jhi bo kurd zimané xwe azad bi kar bínin divé asteniyén li ber ziman bén rakirin. Irgat, bang li gelé kurd kir ú xwest li zimané xwe xwedí derkevin.

MÉRDÍN: Shaxa Egítím Sen`é ya Mérdíné jhí li Qada Jumhuriyeté bi pishtgiriya DTP, ÍHD`é, Shaxa Sendíqaya Belediye Ísh`é ya Mérdíné, daxuyaniyek da capemeniyé. Di daxuyaniya sloganén, "Zimané zikmakí nayé qedexekirin", "Em perwerdehiya zimané zikmakí dixwazin" avétin Sektere Perwerdehiyé Jhinan a Shaxa Egítím Sen`é ya Mérdíné Ozgul Kose, diyar kir ku astengkirina perwerdehiya ziman binpékirinek mafan e. Kose wiha got: "Bi riya saziyén wekí ACEV, CATOM, PÍO, MÍLO ú YÍBO`yan asímílasyona li ser kurdí zéde dikin. Bi salan e xwestin kurdí bi zarokén kurdan bidin qedexe kirin. Niha AKP bi awayek sínsítir li aliyeké bi riya weshana kurdí dixwaze kurdan bixapíne ú li aliyé din jhí jhi girtígehé heta Mejlisé kurdí qedexe dike ú wekí zimané nayé zanín níshna dide. Lé gelé kurd li hemberí van polítíkayan tékoshína xwe dimeshíne. "

SEMSUR: Mejlísa TZPkurdí ya Semsúré di carcoveya 21`é Sibaté Rojha Zimané Zikmakí ya Jíhané de bi béshdariya sedan kesan shahiyek li dar xist. Shaniya réveberén DTP, ÍHD, ú KESK`é jhí beshdar bún, bi axaftina Endamé Koordínasyona TZPKurdí Welat Dilken dest pé kir. Dilken di axaftina xwe de li ser giríngiya zimané zikmakí ú Rojha Ziman rawestiya. Dilken jhi jíhané mínakén tékoshína ziman dan. Dilken wiha got: "Li jíhané gelek gelan jhi bo parastina zimané xwe bedel dane. Di sala 1952`yan de bangladeshiyan jhi bo zimané xwe tékoshínek mezin dane. Di enjama vé tékoshína jhi bo zibané wan bibe zimané fermí dayín de gelek kesan jhiyana xwe jhi dest dan. Íro jhí kurd bo ku zimané xwe bikin zimané fermí ú bi zimané xwe perwerdehiyé bibin tékoshíné didin. "

EDENE: Mejlisa TZPKurdí ya Edeneyé bi boneya 21`é Sibaté Rojha Zimané Zikmakí ya Jíhané daxuyaniyek da ú xwest ku ligel hemú zimanén juda kurdí jhí bikeve bin ewlehiya makezagoní. Di daxuyaniyé de hate diyar kirin ku yén demeké jhi ber daxwaza kurdí xwendekarén kurd jhi zaníngehan diavétin niha beshén kurdí ve dikin ú xwest kurdí bibe zimané fermí. Endamé TZPKurdí Metín Ewr daxuyand xwend ú bal kishand ser rojha ziman ú giríngiya zimané zikmakí.

Serkaní: Rojnameya Azadíyé Welat

No votes yet

News & Views on Kurdish Language