you can login to your account or register with kal

Púxteya Pirtúka "Elifbeyí Latíní" (I)

Veguhastin ú péshkéshkirin: Hallojí Laré

Min di nivísare xwe ya beré de qala pirtúka Projheya Tíshké ya bi navé »Elifubéyí Latíní; Asoyí Geshekirdiní zimaní kurdí le ruwangey gorrane méjhúyí u zanistiyekan da (ئه‌لفوبێی لاتینی؛ ئاسۆیی گه‌شه‌كردنی زمانی كوردی له ڕوانگه‌ی گۆڕانه مێژۆیی و زانستی‌یه‌كان دا)» ku di dawiya sala borí hatibú cap kirin kiribú. Pirtúk jhi aliyé Rewisht Mihemedí ve hatiye amade kirin ú pashgotara wé jhí ku 23 rúpel e jhi aliyé Ferhad Shakelí ve hatiye nivísín. Beshdarén vé pirtúké ev in; Shérko Békes, Refíq Sabír, Marif Xeznedar, Jemal Ebdulah, Mihemed Mela Kerím, Emjed Shakelí, Hekím Kakeweys, Nejatí Ebdullah, Kamyar Sabír, Fehmí Kakeyí, Behar Qadir. Di pirtúké de digel hin kesan hevpeyivín hatiye pékanín ú hin kesan jhí bi nivísarén xwe yén li ser vé mijharé beshdarí di vé pirtúké de kiriye. 

Min xwast vé jaré jhí xwendevanén héjha jhi púxteya vé pirtúké haydar bikim, cimkí kesén ku ci bi hevpeyivín ci bi nivísarén xwe beshdaré vé pirtúké búne, di warén kulturí ú roshinbírí ú nemaze zimén de kesén xwedí otoríte ne ú péshengiya kes ú aliyén ku dixwazin zaraveyé kurmanjiya jhérín (soraní) bikin zimané standard yé kurdí, dikin. Divé em bizanin ka nivískar ú roshinbírén soraníaxév di mijhareke wiha ya hesas de xwedí néríneke cawa ne ú cawa difikirin ú pashe jhí bi hayjhéhebúna vé mijharé, bikevin nava vé meseleyé. 

Ferhad Shakelí di dawiyé pirtúké de pashgotarek nivísiye ú di gel derbirína bír ú bocúnén xwe, kurteyek li ser naveroka hevpeyivín ú nivísarén di vé pirtúké de péshkésh kiriye. Min hemú pashgotara Shakelí nekir kurmanjí, min tené besheke wé ya mezin kir kurmanjí, lé li hin jihan béyí ku naveroka wan ték bidim, min paragraf kurt kirin. Lé divé xwendevan jhi bír nekin tishtén ku li jhér hatine nivísín hemú jhi qelemé Ferhad Shakelí derketine ú min jhí wek xwe veguhastiye kurmanjí. 
Hallojí Laré

Púxteya Beshé Hevpeyivínan

Prf. Dr. Marif Xeznedar bi néríneke méjhúyí ú akademík nézí babeté dibe ú hewl dide ku him fakt ú rastiyan ú him belge ú dijhbelgeyan di carcoveyeke zinistiyé de dabiréjhe. Jhi destpéké ve bi awayekí kronolojhík, qala méjhúya alfabeya ku kurdan jhi bo nivísíné bi kar aniye dike ú dide zanín ku heta pishtí sheré yeké ya jíhané alfabeya latíní di Rojhhilata Navín de di holé de nebúye. Yén ku alfabeya latíní kirine projhe, kemalíst bún. Bi diréjhiya cendín sedsalan hemú kurdan jhi bo nivísíné, alfabeya ku li ser bingeha alfabeya erebí hatiye darishtin, bi kar aniye. 

Mamosta bi ashkereyí dibéjhe ew li dijhí gotúbéjhén derbaré bikaranína alfabeta latíní de ye cimkí gotúbéjhén bi ví rengí béenjam in, cimkí ne zanístí ne ú siyasí ne ú ziyané digehíne “ewlekariya neteweyí”. Li ba Xeznedarí ashkere ye ku Ataturk jhi bo ku íslam ú kultura wé, jhi neteweyé tirk dúr biéxe, xwestiye netewé tirk nézí Ewropayé bike ú bike besheke kulturí ú siyasí ya Ewropayé. Her ev nérín jhí búye bingeha hizira guherína alfabeya zimané tirkí ú alfabeya erebí kiriye latíní. Kurdistana Tirkiyeyé heta ku beshek be jhi dewleta Tirkiyeyé nacar e alfabeya latíní bi kar bíne, lé kengé carenúsa wé besha Kurdistané kete desté gelé xwe, hingé dikare bi xwe wé biryaré bide ka zimané xwe bi ci alfabeyeké dinivíse. 

Xexnedar dide zanín ku alfabeya erebí bi tu awayí li ber standarbúna zimané kurdí, nebúye régirek ú di ví warí de Xeznedar li ser reformén ku di maweya nézí sed salén borí de di Kurdistana Iraqé de di waré ziman, peyivsazí ú rastnivísína kurdí de hatine bijihanín radiweste ú qala giríngiya rola zanayén pésheng yén wek Tofíq Wehbí dike. 

Mamosta her weha qala sé alfabeyén kurdí yén latíní, erebí ú rúsí (kirílí) dike ú di carcoveyeke méjhúyí de li ser geshekirin ú guherínén ku di van alfabeyan de rúdane, rediweste. Doktor Xeznedar van gotinan jhí derew derdixe ku goya kurdén sovyeta beré kongreya zimanevanan saz kiriye ú wan biryar daye kurdiya bakur (kurmanjí) bikin zimané resmí. Her weha qala Konferansa Sheqlaweyé jhí dike ku 1959-é de hate saz kirin, bi ya wí biryara di vé konferasé de hatiye dayín ku kurmanjiya jhérín (soraní) bibe bingeha zimanekí resmí ú bi devoka behdíní bé tékelkirin, jhi aliyé zanistiyé ve cewt búye. Li gor bocúna Xeznedarí, tu biryar jhi bo alfabeya kurdí-erebí nehatiye dayín belkí bi awayekí sirushtí búye alfabeya kurdan ú ci kes, alí, partí ú réxistin jhí nikare desté xwe lé bide ú behsa wé bike. 

Xeznedar dúrúdiréjh behsa peydabún ú serhildana dú shéweyén edebí yén zimané kurdí (jhorín yan kurmanjiya bakur -ku zédetir wek kurmanjí té bi nav kirin- ú jhérín yan kurmanjiya bashúr) ú bi ya wí zaraveyé kurmanjiya bakur wek zimanekí edebí, xwe negirtiye ú negehishtiye pileya standarbúné ú kurmanjiya jhérín demeke diréjh e rola zimanekí standard dilíze. Ev heta radeyeké vedigere helúmerja taybet ya Kurdistana Iraqé ya pishtí cébúna dewleta Iraqé, wek take besha Kurdistané ku zimané kurdí bi awayekí resmí té de hatiye xwendin ú capemení bi zimané kurdí búye ú lewra zimanekí edebí cé búye ku di piraniya warén zanistiyé de hatiye bikaranín ú heta radeyeke bash jhí di Kurdsitana Írané de jhí jihé xwe vekiriye ú li wir jhí búye zimanekí edebí. Helwesta Xeznedarí ci li hember bikaranína alfabeya latíní ú ci li hember rola kurdiya jhérín (soraní) wek zimanekí standard, cavkaniya xwe jhi peroshí ú dilsoziya wí ya bo ziman ú neteweyé xwe werdigire. 

Reqíf Sabír her jhi destpéké ve du rastiyén giríng íspat dike ku dikarin béjhin krokiya mijharén vé pirtúké ne. Ya yeké; problemén alfabeya kurdí ne ewqes in ku em hizira guherína wé bikin. Ya duyé jhí; banga alfabeya latíní di naveroké de meseleyeke siyasí ye ú beshek e jhi enjamén ídeolojhiya Kemalízmé. Sabír dide xuyakirin ku sercaviya hizira Kemalízmé di wé cendé de ye; hizira Kemalízmé li hember Ewropayé xwe kém ú bicúk dítiye ú xwestiye hemú neteweyén nav Tirkiyeyé jhi rihé kulturí, edebí ú raboriya méjhúyí ya wan dabire. Derbaré hewla Bedirxaniyan ya bo damezrandina alfabeya latíní di zimané kurdí de Refíq Sabir dibéjhe »ne kém ne pir, ne nézík ne jhí dúr ev kar jhi bo zimané kurdí nehatiye kirin, belkí karekí pragmatíkane ya nasyonalízma kurdí bú ku niyazeke siyasí-neteweyí li pisht wé bú. Wek latíníxwaz baní dikin, alfabeya latíní ne sedemek e ku xelk zútir férí wí zimaní bibe ú her weha jhí bi wé alfabeyé xwendevanén wí gelí zútir férí zimané ewropí nabin.

Sabír caxé qala zaraveyén kurmanjiya jhérín ú jhorín dike ú yekgirtin ú yekxistina herdu zaraveyan wek erkeke pir dijhwar bi nav dike. Sabir dibéjhe »nabe jhi wé cendé bitirsin ku kurd bi du zaraveyan ya bi du zimanan binivísin» lé di heman demé de dide zanín ku divé jhi bo jhéknézíkirina herdu zaraveyan kar bé kirin ú jhi bo bidestxistina amanjeke wiha jhí li gor Sabír réya heré giríng di bakuré Kurdistané de bikaranína alfabeya kurdí (aramí/erebí) ye. 

Fehmí Kakeyí him sharezayé piraniya zaraveyén zimané kurdí ye him jhí mamostayekí bitejribe yé waré perwerde ú férkiriné ye. Kakeyí dixwaze wé cendé ashkere bike ku nabe problema zimané standard ú alfabe bi néríneke kurdistaní ve bé temashe kirin, cimkí rastiya Kurdistana íro ashkere ye ú tené li Kurdistané Iraqé zimané kurdí té xwendin ú bi awayekí resmí té bi kar anín. Lewra bi ya wí qalkirina careseriyeke yekjarí ku beshén dí én Kurdistané jhí li ber cav bigire, hiziríneke nézíkí xeyalé ye. 

Kakeyí meseleya zimané standard bi hebúna qewareke siyasí yané dewleté ve giré dide ú jhi bo vé nérína xwe nimúneya méjhúyé Kurdistané tíne ku tu jarí dewleteke kurdí hemú Kurdistan bi ré ve nebiriye. Loma jhí zimanekí standard ú yekgirtí jhí nebúye ku hemú kurd wek zimané resmí yé ragihandin, birévebirin ú xwendiné bi kar bínin. Ev belge íro jhí her bi héz e ku íro tené li Kurdistané Iraqé qewareyeke siyasí heye ú zimané kurdí jhí zimané bitesír ú yé xwendin ú capemeniyé ye lé di beshén dí yén Kurdistané de, ne zimané kurdí bi awayekí resmí té karanín ú ne jhí derfeta wé cendé heye, ku hizir li bikaraníneke wiha bé kirin. Eger em hizir li wan rastiyan bikin divé em behsa zimané standard bé sinordarkirin ú nuha tené wiha bifikirin ku di Kurdistané Iraqé de bibe zimané standard ú resmí. 

Fehmí Kakeyí jhi bo careseriyén ku di van salén dawín de di waré xwendin ú pirtúkén xwendiné de di Kurdisané Iraqé de hatine bijihanín dibéjhe »ti jhi wana enjamé hiziríneke zanistí nínin cimkí eger em pirtúkén ku di xwendiné de tén karanín bikin nimúne, emé bibínin tené tékelkirineke zaraveyén kurmanjiya jhérín ú jhorín e béyí ku mekanízmeyeke mentiqí ú zindí di wé tékelkiriné de bé karanín. »

Kakeyí dide zanín ku bi du zaraveyan xwendin dé di sístema xwendiné ya Kurdistané de bibe sedema peydabúna du zimanan ú derzeke mezin bixe nav yekítiya neteweya kurd. Kakeyí bi ashkereyí alígiriya wé cendé dike ku di sístema xwendiné de divé yek zaraveyé standard yé kurdí bé bi kar anín, béyí ku navé zaraveyekí bide. 

(Jhi ber ku min beré hemú hevpeyivína bi Shérko Békesí re kiribú kurdiya kurmanjí ú di Kulturnameyé de hatibú belav kirin, lewma ez li vir púxteya nérínén Békesí nakim kurmanjí. Yén ku dixwazin dítina Békesí bizanin dikarin jhi bo xwendina hevpeyivíné bicin nav beshé hevpeyivínan yan li vir bitikínin: Shérko Békes) (Hallojí Laré). 

Emjed Shakelí di hevpeyivína xwe de behsa cend mijharén giríng kiriye. Aliyé bihéz ya vé hevpeyivína Shakelí di wé cendé de ye ku ne ku tené pisht bi belge, teorí ú zimanevaniyé ve dibeste belkí hinek tejribeyén xwe yén rasteré jhí di ví warí de dike bingehek bo bihézkirin ú darishtina bocúnén xwe. Shalekí serdemeké li Swídé mamostayiya zimané kurdí kiriye ú jhi bo zarokén kurd yén beshén jida yén Kurdistané ders gotine. 

Shakelí jhi destpéké ve hewl daye behsa hemú kesén ku di qonaxén jida de xwastine alfabeya latíní bínin nav zimané kurdí, bike ú beshek jhi wan hewlén ku hatine dayín bi niyaz ú plané kolonyalístén rojhavayé ve giré dide ku wek beshek jhi nexsheyén xwe yén bo dagírkirin ú tékdana rojhhilaté pena dibin ber kirétkirina kultur ú helweshandina wé. Besheke dí jhí hewlén mísyoneran e ku jhi bo belavkirina díné mesíhí di nav welat ú gelén misilman de, léxebitine kultur, ziman ú alfabeyén wan biguherin. 

Her di vé babeté de Shakelí té ser behsa Jeladet Bedirxaní ú alfabeya wí ya ku jhi bo nivísína zimané kurdí damezrand ú pésh ve bir ú nuha jhí hin kesén dí dane ser vé réyé. Mamosta hewlén Bedirxaní bi destpéka hevkariya wí ya di gel efseré birítaní Noelí ve giré dide ku sala 1919-yé li Kurdistané ú Tirkiyeyé lédixebití ku hoz ú eshírén kurd li dijhí Ataturkí han bide ú rék bixe, cimkí ví caxí Ataturkí li dijhí welatén hevpeyman ú jhi bo serbixweyiya Tirkiyeyé kar dikir. Ev hizirína Bedirxaní ya bo guherína alfabeyé ci tékilí bi bashí an xirabiya alfabeya kurdí ve nebúye, jhi ber wé cendé nebúye ku alfabeya kurdí nekariye dengén zimané kurdí der bibire belkí berhemé hiziríneke rojhavaparézí ashkere ye. Ev hizirín jhí ku pashe Bedirxan dibéjhe goya wí berí projheya Ataturkí hizir li guhertina alfabeya kurdí kiriye ú jhi kesén kurdízan ú zimanzan pirsiye lé tu bingehé wan níne, dixwaze meshrúiyeté bo projheya xwe peyda bike. Ya ku Bedirxaní kiriye biryareke takekesí ú xwesepénerane (xwe ferzkirin) ya nerast e, plané kolonyalístan é bo dabeshkirina Kurdistan ú cékirina sinorén di navbera beshén Kurdistané de ye, Bedirxaní jhí sinoreke kulturí ú zimanevaniyé lé zéde kir ú wek tawané ku li hember kurd ú ax ú kultura wí hatiye kirin e. Alfabeya latíní ya Bedirxan kopíkirin ú lasayíkirineke (teqlítkirin) ashkereyí ya alfabeya Ataturkí ye ú her bi vé amanjé jhí hatine cé kirin. Bi berevajhiya yén ku dibéjhin »bikaranína alfabeya latíní dé zaraveyén kurdí nézí hev bike», bi ya nivískarí peydabún ú bikaranína wé alfabeyé di zimané kurdí de, li ser réya lihevnézíkbúna zaraveyan, bú régirekí pir mezin. 

Shakelí bersiva hinjet ú zirbelgeyén ku jhi bo guhertin alfabeya kurdí (aramí-erebí) tén qalkirin dide ú bi ya wí ci bingeheke mentiqí ú zanistí ya wan hinjetan nínin. Her weha wek beshek jhi tejribeya xwe wé cendé ashkere dike ku bikaranína alfabeya latíní cawa tesíré li ser awayé fikirín, jíhanbíní ú bocúna kurdíxwendewarén Tirkiyeyé kiriye ú ci qes bi kemalístí difikirin. Ev ser bi nifshekí ne ku bi alfabeya latíní hatiye perwerdekirin ú li Tirkiyeya ku her deré wé bi ídeolojhiya Kemalízmé rengréjh búye, mezin búye, lewra endamén wé nifshé bi temamí jhi rihén xwe yén kulturí ú zimanevaniyé hatine dabirin ú jhi kultur ú sharistaniya gishtí ya rojhhilaté jhí bébesh búne ú jhé dúr ketine ku samaneke dewlemend e ú em jhí ú gelek neteweyén dí én rojhavayé jhí té de beshdar in. Shakelí di dawiyé de jhí rexne li siyaseta kulturé ya nuha ya Kurdistané digire ú dibéjhe »gelek jaran televízyonén li herémé tené alfabeya latíní bi kar tínin ú dehan peyivén biyaní ketine nav zimané kurdí. «

Nejatí Ebdulah jhí di hevpeyivína xwe de jhi aliyé méjhú ú kulturí ve kurdan wek besheke aktív ú zindí ya navceya Rojhhilata Navíné bi nav dike ú dide zanín ku nabe kurd xwe jhi wé sharishtaniyé veqetíne. Bi ya wí alfabeya kurdí ne problemek e ú li dijhí wé baweriyé jhí radiweste ku péshkeftiné bi alfabeyé ve giré dide, her weha li dijhí wan gotinan jhí radiweste ku goya jhi ber ísharetén ser ú jhér pítén wé, férbúna alfabeya kurdí (erebí-aramí) zehmet e. Ebdulah alfabeya kurdí digel alfabeya fransí dide ber hev ku di fransiyé de ísharetén ser ú jhér pítan zédetir in ú kesí jhí ew yek nekiriye problem. Alfabeya kurdí li gor alfabeya cíní, jhaponí ú gelekén dí jhi bo férbúné hésantir e lé dibínin bi hezaran ewropí férí cíní ú jhaponí dibin ú alfabeyé jhí ré li wan negirtiye. 

Nejatí Ebdulah hewlén Bedirxaniyan én bo péshvebirina alfabeya latíní wek lasayíkirineke projheya Ataturkí bi nav dike ú wé cendé jhí íspat dike ku mamosta ú zimanevané mezin yé kurd Tofíq Wehbí eger di destpéké de be jhí néríneke wiha hebú be, lé di 70 salén xwe yén dawín de bi ci awayí digel bikaranína alfabeya latíní nebúye ku prof. Xeznedarí jhí di hevpeyivína xwe de bal kishandiye ser vé mijharé. 

Ebdulah behsa mijhareke dí jhí dike ku cé dibe héjhayé wé cendé be, zédetir li ser bé rawestan; kurd bi xwe héjh jhi nav prosesa netewebúné re derbas dibe lewra zehmet e em bikarin qala hebúna zimanekí standard bikin. Hercende di vé pirtúké de baweriyeke wiha kémtir ber cav dikeve lé diyar e li nik hindek nivískar ú ronakbírén kurd, mijhara »standardnebúna zimané kurdí« dubare búye. 

Jemal Ebdulah jhí dide xuyakirin ku di alfabeya destkaríkirí ya kurdí de hinek reform hatine pékanín, yané cend pít li ser hatine zédekirin ku di gel dengén zimané kurdí digunjin ú eger kémasiyén wé jhí hebin dísan careseriya wan hésan e ú gelekí jhi wé cendé bashtir e ku jhi bo alfabeyeke dí dest jhi wé alfabeyé berdin. Bi ya wí alfabeya latíní li ber yekgirtin ú standardbúna zimané kurdí régirek e cimkí búye sedema dabirína besheke pir jhi xwendevanén kurd jhi kultur ú zimané kurdí. Alfabeya kurdí (erebí-aramí) li ser bingeha pítén erebí ye ku boriya kulturí ya me parastiye belkí jhi bo ku em súdé jhi sharistaní ú kultura ereb, faris ú heta tirkiya osmaniyan jhí werbigirin, pirek e jhí. 

Jemal Ebdullah her weha qala meseleya xwendina bi devoka behdíní li navceya Behdínan dike. Ebdulah dibéjhe »zaraveyé (devok. werger) behdíní nikare jihé edeb, kultur ú rézimané kurmanjí bigire ku bi devoka Jezíre (ya botaní) hatine nivísín lewra bikaranína behdíní wek zimané xwendiné dé bibe sedema zédetirízolebúna xwendkarén Behdínan heya bigre jhi kurmanjíaxévén dí jhí. Jhi bilí wé cendé jhí bi behdíní xwendin dé di navceyé Behdínan de asé bimíne ú belav nabe. Di gel wan probleman jhí problemek dí dimíne ku behdínaní bi xwe jhí ne yekgirtí ye ú nebúye zaraveyekí standard heta ewqes nehatiye bi kar anín ku jhi bo nivísína babetén jida yén zanistí ú edebí, wek keresteyek bé bi kar anín. 

Ebdulah daxwazé jhi serkirdayetiya siyasí ya Kurdistané Iraqé dike, zimané kurmanjiya jhérín (soraní) ku zimané hikúmeta Shéx Mehmudí, Komara Kurdistané ú hikúmeta nuha ya herémé ye, bike zimané resmí yé hemú damúdezgehén herémé. Her bi ya wí dikare mamosta ú xwendkarén Kurdistané férí heru zaraveyén sereke yén zimané kurdí bén kirin ú dé bash be ku jhi bo hésankirina jhihevfahmkirin ú péshxistina zimané kurdí, ferhengeke fireh ya kurmanjiya bakur-kurmanjiya bashúr bé pékanín. 

Mihemedí Mela Kerím jhí jhi bo bersiva pirsa »tu cima ne terefdaré bikaranína alfabeya latíní yí?« bide, cend belgeyan tíne lé belgeyén wí zédetir siyasí, jivakí ú kulturí ne, ne ku zimanevaní. Her pishtí wé cendé jhí bi ya wí dé bash bibe eger her jhi nuha ve jhi qonaxa xwendiné ya navendiyé ve (li Kurdistana Iraqé) dest bi férkirina alfabeya latíní bé kirin. Di shírovekirina helwesta terefdarén latíní de jhí dísa bi néríneke siyasí ú ídeolojhík nézíkí babeté dibe. Di jihekí dí ya axaftinén xwe de dide zanín ku divé péshiya péla bilatínínivísíné bé girtin ú nehélin di dibistanan de bi du zarave bé xwendin ú divé em di Kurdistana Iraqé de nehélin péla derdelatínízmé me bi xwe re rabikishe. Di dawiyé de jhí mamosta meseleyé bi rewsha siyasiyé ve giré dide lé dide xuyakirin ku hizira bikaranína alfabeya latíní bi ser nakeve. 

Púxteya Beshé Lékolínan

Lékolína Behar Qadirí jhi du beshan pék hatiye; di beshé yeké de qala teoriya zimén, nexsheya zimén bo takekes ú bo jivaté, nexsheya siyasí ya zimén ú pénase ú shírovekirina hindek termén zimanewaní kiriye. 

Beshé duyé yé lékolína xatún Behar Qadirí jhi bo mijhara alfabeyé hatiye terxankirin. Nivískar di vé beshé de qala méjhúyé alfabeya latíní ú alfabeya erebí ú destpéka bikaranína alfabeya erebí ú reformén ku di wé de hatine pékanín kiriye. Diyar e farisan berí kurdan hewl dane wé alfabeyé biguherin ú di gel zimané xwe bigunjínin. Pashe jhí té ser meseleya peydabúna alfabeya latíní di nav kurdan de ú peydabúna vé alfabeyé bi projheya Mistefa Kemal Ataturkí ve giré dide ku wí bi amanjake siyasí ú ídeolojhík bi ser Tirkiyeyé de ferz kiriye. Nivískaré hewl daye bi néríneke objhektíf temasheyé herdu alfabeyan bike ú aliyén wan én xirab ú bash ashkere bike. 

Diréjhtirín ú firehtirín lékolína di vé pirtúké de, babeta Kamyar Sabírí ye ku hewl daye di carcoveyeke zanistí ú akademík de dabiréjhe ú bír ú bocúnén xwe yén li ser ziman ú zimané kurdí péshkésh bike. 

Sabír di nivísara xwe de li ser herdu mijharén zimané standard (nivískar gelek jaran standard ú resmí ku ew jhé re dibéjhe fermí, tékel dike) ú alfabeyé radiweste. Dibe ku jidahiyeke vé nivísaré digel besheké mezin jhi nivísar ú hevpeyivínén di nav vé pirtúké de ew be ku nivískaré vé babeté, jhi bawerí ú nérínén xwe yén li ser zimané standard ú resmí pishtrast e ú hewleke temam dide jhi bo ashkerekirin ú cespandina wan lé westa ku té ser mijhara alfabeyé, hercende gelekí jhí li dijhí bikaranína alfabeya latíní ya tirkí ye, di cend jihan de jure tewízek dinumíne ú bi navé wé cendé ku bila bo pasherojhé bé bijihhishtin. Lé her di vé mijharé de wexta ku behsa alfabeya latíní ya Jeladet Bedirxaní dike, gelek bi bashí fahm kiriye ku Bedirxaní péyé xwe li aveké xist ku Ataturkí rishtiye. 

Wek bersivdana wé baweriyé ku goya axéverén hindek zaraveyan, zimané kurdí yé standard (soraní-kurmanjiya jhérin) fahm nakin, Kamyar Sabír ashkere dike ku zimané standard zimané dayíké yé ci navce, grúb, aliyek ú zaraveyeké níne ú zimané standard, zimané dayíké yé ci kesekí níne. Nivískar dide zanín ku kurdiya jhérín (soraní) zimané standard e ú di navceyeke fireh ya Kurdistané de wek zimané nivísíné jihé xwe qaím kiriye ú gelek kesén ku bi zaraveyén dí yén jida diaxivin, wí zimaní bi kar tínin. Bi ya nivískarí jhi bo ku ev ziman bibe zimané resmí yé Kurdistana Jhérín, take ré ew e ku desthilata siyasí bi biryareke siyasí ferz bike ú bike zimané resmí. An na problema zaraveyan ú navcegeriya zimanevaniyé bi ci jurekí bi réyén dí hel nabe ú dé ziyaneke mezin jhí bigehíne kurdan. Bi ya nivískarí zimané standard ú resmí nayé wé wateyé ku her zaraveyé ku nuha heyí wek xwe bé parastin ú nayé guhertin belkí tejribeya welatén dí jhí derxistiye, wexta ku zimané stadard bú zimané resmí súdé jhi hemú zarave ú devokén edebí yén zaraveyén wí zimaní werdigire ú pé dewlementir ú tekúztir dibe. 

Nivísara Nizar Agirí jhi xwe re amanjeke sinordar diyar kiriye. Agirí nehatiye wek zimanzanekí xwe bixe nav mijharé ku bi karé xwe jhí nizane belkí ew behsé helúmerjén méjhúyí ú siyasí yén ku búne sedema peydabúna hizira alfabeya latíní ya bo nivísína zimané kurdí li ba Jeladet Bedirxan dike. Agirí him amanjén siyasí yén Bedirxaní dest níshan dike ú him jhí rihén psíkolojhík yén awayé hizirína Jeladetí dide nasandin; Jeladet Bedirxaní jhi bo bashkirin ú péshxistina ziman ú alfabeya kurdí pena nebiriye ber bikaranína alfabeya latíní ya tirkí belkí ew karé wí, ezmúnegeriyeke bé rih ú rísh e ú »jhi beríka roshinbírekí jhixwerazí ve hatiye ku hez kiriye nérína xwe ya taybet bi ser sertaseré gelekí de ferz bike. «

Agirí léxebitiye wéneyeke serdem ú helúmerjén ku Jeladet Bedirxaní li Shamé dest bi belavkirina Kovara Hawaré kiriye, bigire. Rastiya wé ew e ku Bedirxan tékilí bi ziman, edeb ú pédiviyén ziman ú kulturé kurdí re nebúye ú xwastiye di nav cend axa ú derebegén tékosher yén siyasí ú revok de yaríyeké bike, bi wí awayí him wan li dora xwe kom bike him di waré zimané kurdí de karekí bike, béyí ku guh bide enjamén wé yén rúxéner, di wí warí de wek pésheng ú daner bé zanín ú bi wí awayí navé xwe li méjhúyé tomar bike. 

Dé Bidome…

Jhérdérr: em núceye le mallperrí Kulturname.com be rénúsí Kurdí-Bedir xaní wergírawe ú bo xiwéneraní KAL hénirawete ser rénúsí Kurdí-Yekgirtú

No votes yet